NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > duben 2004 > Zoogeografické výběhy – neotropická oblast [1. strana ze 2 stran]

Zoogeografické výběhy – neotropická oblast

Sdílejte článek s přáteli

Horoskopy pro zvířecí mazlíčky

V říši lidí většinou sousedy určuje náhoda. Přemýšleli jste ale někdy o tom, proč v zoologické zahradě bydlí vedle sebe právě ta, a ne jiná zvířata ?

To přeci pracovníci ZOO mohou ovlivnit. Jaká kritéria vlastně používají? V následujících pokračováních našich návštěv v docela jiném světě plzeňské zoologické a botanické zahrady se budeme věnovat právě zvířecím sousedským vztahům.

V dřívějších dobách se zvířata v areálech zoologických zahrad umisťovala různě – co dovolil terén, co dovolila postavit ekonomika zoo, často vysloveně nahodile. Později bylo členění přeci jen podle koncepcí – většinou se scházela zvířata navzájem příbuzná, přesto, že mohla obývat různá prostředí nebo světadíly; dále zvířata podobně velká nebo s podobnými nároky na teplotu, vlhkost, prostor, stravu atp. To se ale v pavilonu opic mohla sejít jihoamerická pralesní malpa, africký savanový pavián a asijský horský nebo chladnomilný makak s orangutanem, opět obyvatelem pralesa. Nebo v pavilonu tzv. tlustokožců (slon, hroch, hrošík, tapír a nosorožec), kteří si nejsou až na hrocha s hrošíkem a nosorožce s tapírem vůbec příbuzní, mohl opět žít jihoamerický nebo malajský pralesní tapír s africkým říčním hrochem, savanovým nosorožce atp.
Zásadním krokem k budování věrných výběhů, podobných původnímu prostředí zvířat, byla první moderní ZOO nového typu, otevřená Karlem Hagenbeckem v Hamburku – Stellingenu v roce 1907. V ní dokonce existovala celá dioramata některých životních prostředí a regionů, bariéry dostaly nenápadné podoby, takže z pohledu návštěvníka viděli, aniž by došlo k vzájemnému stresu, např. lvi na svou potenciální kořist – gazely a zebry, nebo lední medvěd na tuleně.
Dnes se v rámci možnosti většiny zoologických zahrad přistupuje k budování expozic podle biotopů v rámci geografických zón. To znamená, že existuje např. skupina výběhů, expozic a pavilonů věnovaných např. amazonskému pralesu, jihoafrické poušti, nebo himalájským svahům. A pokud to jen trochu situace umožní, žije v expozicích více druhů zvířat ze stejného prostředí, která se buď k sobě chovají neutrálně nebo dokonce demonstrují některý pozitivní vztah organismů.

Plzeňská ZOO přistoupila k tomuto trendu v roce 1996. Jednou z prvních skupin přebudovaných přírodních expozic, byla soustava výběhů zvířat Jižní Ameriky – neotropické zoogeografické oblasti. Z pěti větších dnešních výběhů byly do té doby využity pouze dva. Návštěvník při příchodu z centra zahrady potká nejdříve vlky hřivnaté. Tyto vzácné plaché mimochodné šelmy, pro něž je veden Evropský záchranný program, byly umístěny nikoliv za plotem, ale za otevřeným suchým příkopem. Postupně se zde podařilo odchovat 9 mláďat, z nichž první dvě, Vendulku a Lorda, museli pro nezkušenost matky zastoupit při umělém odchovu ošetřovatelé. Ve svém dosti rozsáhlém výběhu navíc vlci (neboli psi) hřivnatí předvádějí zajímavý jev – nevyužívají plně celou plochu expozice, ale mají ochozy po obvodu a důležitých místech – odpočívadlo, úkryt, značkovací body atp. Pro zajímavost uveďme, že připomínají vlastně lišku na dlouhých nohách, mají charakteristický pižmový zápach a také, ačkoliv jsou šelmou, na jídelníčku i ovoce.
Sousední skupina vysokých dubů utvořila nový výběh v roce 1997. Nejprve jej krátce obývaly velmi populární mary a kapybary, které však později uvítaly své odstěhování západním směrem na pampu (mara) resp. k vodě (kapybara). Ve výběhu pak došlo k unikátnímu spojení jiných dvou roztomilých lesních druhů. Přízemí obývají dva páry prasátek pekari páskovaných a horní patro zabydleli nosálové červení. Nosálci, patřící mezi medvídkovité šelmy, byli pokusně osvobozeni z malé klece a dostali možnost dokonalého vyžití. Právem jsme počítali s tím, že jako stromová šplhavá zvířata brzy zjistí, že mohou doslova řádit ve vysokých korunách. Původní trio Bobeš, Anička a Bětuška se po letech pobytu v kleci osmělovalo přeci jen trochu déle, ale mláďata, kterých je po příchodu mladého samce Sisína každoročně velký houf, nemají žádné zábrany a připadají si jako v rodné Americe.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA

[1] 2

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Exotická, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: ZOO

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Ze života tamarínů (březen 2004)
• Levhart, Panthera pardus (únor 2004)
• Nosál červená a další medvídci (číslo 12 / 2003)
• Na Baltu a v Severním moři hynou tuleni po desítkách tisíc (číslo 25 / 2002)
• Opice by chtěly, ale nemůžou (číslo 24 / 2002)

VYDÁNÍ ČASOPISU:

Auditovaná návštěvnost

Planeta zvířat k dostání ve slovenském jazyce také po celém Slovensku