NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červen 2005 > Tibetský španěl [1. strana ze 3 stran]

Tibetský španěl

Tibetský španěl je svým vzhledem celkem nenápadný malý pejsek s krásným upřímným pohledem tmavých očí, ve kterých je vepsána moudrost celé jeho rasy. Kdysi společník mnichů v tibetských klášterech, pes točící modlitebními mlýnky, ochránce majetku a hlídač v tibetských vesnicích či stanech kočovníků.

Historie chovu plemene

Je jednoznačné, že tibetský španěl pochází z Tibetu, ale konkrétní původ tohoto plemene není příliš znám. O tibetském španělovi se vyskytují zmínky již v dobách okolo 7. století našeho letopočtu, a to v podobě kreseb. Některé znaky tohoto plemene jsou shodné s pekingským palácovým psíkem. Z tohoto důvodu ho někteří kynologové považují za výchozí formu "pekinéze"". Jiní se zase domnívají, že na vzniku tohoto plemene se podíleli tzv. "posvátní budhovití psi"", kteří přišli do Tibetu z Indie. Toto plemeno bylo chováno jak v klášterech, tak v "domácnostech", s tím rozdílem, že v klášterech bylo těmto psíkům dopřáno více pozornosti a péče. Takto obstarávaní psíci mohli být dále darováni vzácným návštěvám či do jiných klášterů. Nebyli však používání pouze "ke zkrášlení"" klášterů, plnili také funkci hlídače. Existují domněnky, že tibetský španěl hlídal kláštery, např. po jeho obvodu, na bočních zdech a na vše neobvyklé štěkal, čímž přivolal psy většího vzrůstu, kteří měli vetřelce odradit. Byli považovaní a velmi ceněni jako tzv. "nositelé štěstí"", což neplatí jen pro tibetského španěla, ale i pro ostatní tibetská plemena. Jak se tito psi dostali do Evropy, není příliš dobře známo a existuje spousta teorií, které nejsou nijak doložené, tudíž nemohou být brány jako pravdivé. Jediná podložená, tedy reálná historická zmínka, pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy bylo do Anglie dovezeno několik psů odpovídající vzhledově i typově tibetským španělům.
Toto plemeno je v dnešní době chováno téměř ve všech zemích, které mají svá kynologická zázemí, ale i přesto se řadí do skupiny plemen málopočetných a spíše vzácných.

Tibetský španěl v ČR

Do České republiky se tibetský španěl poprvé dostal v r. 1987 - pejsek Tenzing LAN-TSANG. Jeho matkou byla velmi jemná zlatá fenka z dánského chovu Tenzing LHA-KYI a otcem anglický šampion Braeduke GON-PO, jeden z nejuznávanějších plemeníků té doby, který byl z chovu anglické význačné chovatelky tibetských španělů paní Ann Wynnyard. Anglie je patronátní zemí tibetského španěla. Už tenkrát si tibeťáčka zamilovalo velmi mnoho lidí a zůstali mu věrní dodnes. LAN-TSANG absolvoval velmi mnoho výstav a v brzké době získal mnoho titulů. Bohužel předčasně zahynul a jelikož v té době nebyla ještě v ČR žádná fena, nezůstali po něm ani žádní potomci. V letech 1989 - 91 se podařilo dovézt další tibetské španěly z různých zemí světa. Tenzing THIMBU (pejsek v barvě bouřkového mraku z Dánska), Nalinas JAUNTY (pejsek světle zlatý ze Švédska), fenky Sommerlyst´s FAI-DEE (partikolorní, z Dánska) a JHIVA-SU v.d. Beekjeshof (sobolí, z Holandska). O rok později přibyla fenka Tenzing Gus-Pa (dánská fenka v ojediněle červené barvě). Všichni byli dovezeni do chovatelské stanice Modrá písnička.Takže tito tibeťáčkové dali základ chovu v České republice i na Slovensku. Jejich jména se objevují jako 4. generace v 90% průkazech původu všech tibetských španělů dodnes. Chov se celkem bez problémů rozvíjel, získával nové příznivce. V této době byl také založen Klub chovatelů tibetských španělů, připravovaly se první společné akce. Tibetský španěl se choval v cca 17 chovatelských stanicích, z toho se některé specializovaly pouze na toto plemeno. Chovatelská základna byla za poslední léta obohacena o mnoho nových zvířat a je to i dobrý předpoklad na další pokračování chovatelské práce na seriozní úrovni.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA