NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červenec 2005 > Události jarních dnů [1. strana ze 4 stran]

Události jarních dnů

I přesto, že nadpis dnešního příspěvku zavání politickým duchem dní minulých, tak opak je pravdou. Závěr letošního jara byl totiž pro nás na Záchranné stanici živočichů v Plzni …..

v několika případech poněkud netradiční a jak se můžete dočíst v následujících odstavcích, tak jsem opravdu zažil hned několik výraznějších událostí.
Ale nepředbíhejme dění a vzpomeňme ještě na článek v minulém čísle Planety zvířat, kde jsem vám popisoval zajímavé hnízdění kachny divoké v dekoračním litinovém kalichu u jedné z plzeňských restaurací na Denisově nábřeží. Dnes s potěšením mohu konstatovat, že již několikrát zmiňovaná samice kachny divoké svých devět vajíček úspěšně vyseděla a že se nám ji povedlo i s mláďaty beze ztrát odchytit a přesunout na jinou bezpečnější lokalitu. Věříme, že na zeleném rybníku u Sulkova jim bude podstatně lépe, než kdyby absolvovaly nebezpečnou cestu od místa vylíhnutí k řece Radbuze, přes rušnou komunikaci a dvě celkem 14 m vysoká a strmá převýšení. Nemalou zásluhu na této akci měl majitel restaurace a galerie "21", který průběh hnízdění bedlivě sledoval a zavolal v okamžiku, kdy se mláďata líhla. Pouze díky němu se podařilo operativně odchytit a přesunout celou kachní rodinu. Minulý příspěvek byl také hlavně i o našich ekonomických záležitostech, a tak tento budu opět raději věnovat čistě zvířatům, abych neodrazoval čtenáře a naše příznivce tlacháním o všude chybějících financích.

Orel mořský

– bělohlavý aneb symbol Ameriky na smrku u obce Čbán
Je 1. června 2005 a Mezinárodní den dětí. V 21:20 hod. přebírám telefonickou zprávu od návštěvníků rekreačního zařízení nedaleko obce Čbán u Uněšova o výskytu blíže neurčeného sokolnického dravce. Pták velikosti krocana sedí na louce u koupaliště, je relativně krotký a na nohou má sokolnická poutka s rolničkami. Zcela úmyslně čekáme na úplné setmění a dávám nálezcům další pokyny. Cílem je zjistit, kam dravec zalétne na noc. Tato informace přichází zhruba ve 22:00 hodin, kdy nám opět volají nálezci, že dravec sedí na smrku v nedalekém lesíku. Je rozhodnuto, nakládám další dva kolegy, horolezecké vybavení, halogenovou svítilnu a jedeme. Na místě už nás vytrvale čeká paní Ircingová od plzeňských městských strážníků, která nejen že nás o nálezu informovala, ale i celou dobu hlídala orla, až do našeho příjezdu. Dravec seděl zhruba 10 m nad zemí na okraji hustého smrku. Nikdo z nás nevěděl, co udělá, když na něj posvítíme, a hlavně jak ho chytíme. Operativně jsem vymyslel plán "A". Na těchto akcích je prima, že téměř vždy máte pouze jeden pokus a záleží na tom, jak ho využijete. Plán "A" spočíval v tom, že vylezu na strom, uvážu lano do koruny, opatrně spustím vně stromu, připnu se a sešupem sjedu dolů, cestou chytnu orla, kterého kolega oslní halogenovou svítilnou. Všichni souhlasili, a tak jsem začal lézt na strom. Jak jsem lezl nahoru, tak se orel lekl, kolega ho oslnil baterkou a on slítl rovnou proti světlu přímo až k němu. Doslova ho porazil. To už ale kolegyně neváhala ani minutu a chytla dravce za křídla jako čínskou kachnu. Následně jsme ho připnuli za sokolnická poutka a převezli do Plzně.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA