NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2005 > Australský teriér [1. strana z 5 stran]

Australský teriér

Říká se, že australský teriér je podivuhodnou směsicí teriérských plemen, psím koktailem, ovšem takové kvality, že vlastně jako jediný „křížený“ teriér tohoto typu získal celosvětové uznání, dokonce i v konzervativní Anglii. „Když Australané potřebovali někoho, kdo by jim pomohl kontrolovat hlodavce kolem vodních nádrží, dolů na zlato a jejich farem“, říká znalkyně tohoto plemene paní Milton Foxová, „obrátili se na své psy, aby zjistili, že jejich ovčáčtí kelpie na tuhle práci nestačí.“ To byl v podstatě hlavní důvod, proč na kontinentě našich protinožců tak prudce vzrostl zájem o malé, drsnosrsté teriéry, které si s sebou přivezli britští přistěhovalci a dobyvatelé divočiny. Jejich vlastnosti způsobily, že záhy získali familiérní pojmenování Aussie.

Historie

Tvrdí se, že pro tohoto malého nízkonohého hrubosrstého teriéra byli pro formování plemene výchozími jedinci drsnosrstí teriéři ze Skotska, konkrétně bývá jmenován kern teriér, dandie dimmont teriér, irský teriér, black and tan (manchester) teriér, yorkshire teriér a skye teriér, nebo lépe řečeno jejich předchůdci. Z těchto spojení vzniklo jedinečné australské plemeno, jehož typ se rychle ustálil. Víme, že poměrně upevněné bylo už kolem roku 1870. Na výstavě v Austrálii se drsnosrstí teriéři společně představili už v letech 1872 - 1876, společně s tzv. "broken-haired", tedy s teriéry "se zlámanou srstí" (míní se samozřejmě drátovitá, drsná srst, u nás někdy říkáme lámavá) na Queensland Royal Show roku 1869; pod jménem Australian Rough Terrier roku 1885 v Melbourne. Jako australští teriéři poprvé vystoupili roku 1899 na Sydney Royal Easter Show. V Melbourne roku 1889 byl pro jeho rozvoj a ochranu založen specializovaný chovatelský klub australských teriérů, v roce 1896 byl vypracován standard. Ke konci 19. století se objevila proti australskému teriérovi překvapivě nepřátelská nálada. Roku 1897 vyšla kniha Psi Australask v níž její autor nazval australského teriéra "naprosto nepopsatelným podvraťákem". Ale i přes všechny slovní útoky australský teriér získával stále větší oblibu a na počátku 20. století došlo k dalšímu pokusu prosadit ho jako oficiálně uznané plemeno předváděné na výstavách. Tentokrát jeho příznivci dosáhli vítězství a budoucnost plemene byla zajištěna Anglickým Kennel Clubem, který v roce 1933 toto plemeno zapsal samostatně. Američané kupodivu až v roce 1960, přestože znali doloženě australského teriéra již od roku 1895, kdy do USA přišel první Aussie.
V australském teriérovi se kloubí všechny žádoucí vlastnosti a přednosti teriérů. Tedy přátelská, společenská a citlivá povaha, inteligence, síla, tělesná stavba, přinášející vytrvalost a rychlost. Musel stačit i jezdcům na koních. Má silné čelisti a dobrý nos, výbornou orientaci - včetně zrakové a ostrost na škodnou. Byl určen k hubení tzv. škodné, hlavně potkanů, ale také králíků, kteří se v Austrálii poté, co je sem osadníci zavlekli, stali velkými nepřáteli farmářů. Kromě svých obvyklých povinností tento statečný psík také napadal jedovaté hady. Používal k tomu zvláštní a poněkud riskantní techniku, podnikal klamné výpady a pak zaútočil zezadu, zakousnutím za krk. V boji s hady ho prý chrání zvlášť husté obočí, stínící oči, kvalitní srst je jako dělaná do neprostupného australského buše a do klimatu s výrazným střídáním teplot.

DALŠÍ STRANA