NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2005 > Ze střechy světa do Českého ráje aneb tibeťani na dovolené [1. strana ze 2 stran]

Ze střechy světa do Českého ráje aneb tibeťani na dovolené

Sdílejte článek s přáteli

Zvířecí horoskopy podle znamení

Na volné dny v červenci jsme si naplánovali skvělou akci. Co takhle vyrazit s pesanama stanovat a volno si pořádně užít? A protože u nás není od myšlenky k činu daleko, zorganizovali jsme skupinu pěti lidí a sedmi tibetských teriérů (čtyři psi a tři feny, nejmladší sedmiměsíční, nejstarší devítiletý). Počasí sice hlásili podivné, ale to nás nezastavilo a v sobotu druhého července jsme vyrazili směr Český ráj. V kempu o nás věděli, tak nás přijali dobře. Ale najít místo mezi stany se najednou zdál být úkol nadlidský. Každý nás odháněl, že tam nemají místo. Asi se báli naší početné smečky. Že to bylo zbytečné, je jasná věc. Nakonec se podařilo najít krásné místo přímo u rybníka. Odpoledne jsme ještě stihli jít prozkoumat okolí a vyběhat psy do lesa. Průzkum skončil zjištěním, že les je plný svízele, což je pro kožíšek tibeťáků věc děsivá.

V neděli jsme vyrazili do Prachovských skal. Vybrali jsme si II. okruh pouhých 3,8 km dlouhý. V tu chvíli jsme netušili, jak tak pohodová vzdálenost může být náročná. Na začátku jsme zaslechli komentář: "To si s těmi psy dají". Nechápali jsme. Cesta vedla malebnou přírodou. První příkré a dlouhatánské schody byly jen na zahřátí. Další cesta pokračovala nahoru a dolů po různě vysokých a různě upevněných a nakloněných kamenných schodech. Všude byla spousta lidí. Sedm psů na schodech budilo rozruch, když se turisti pokoušeli dopočítat posledního. Naši psi byli ve svém živlu, jen nám bylo líto, že tam byl zákaz pouštění psů na volno. Na posledním schodišti, které bylo obzvláště vypečené, jsme je vypustili, protože to bylo pro dvounohou část naší výpravy bezpečnější. A to jako by do nich někdo střelil. Schody vyběhli a seběhli hned několikrát. Takové terény jsou pro tibeťáky snem a opravdu je milují. Ve skalách doslova ožívají a zdá se, že v dáli slyší volání své domoviny, vysokohorského Tibetu. Slova turistů na počátku naší cesty se potvrdila s malou změnou, že naši psi si dali s námi.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA