NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2005 > Táto, kup mi želvu... [1. strana ze 3 stran]

Táto, kup mi želvu...

Želvy patří mezi nejstarší plazy na Zemi. Nejhojněji se vyskytují v tropech, některé druhy žijí i v mírných klimatických pásmech. Dělí se na 11 čeledí, zoologové rozeznávají asi 294 druhů. Želvy se dělí na mořské, bahenní, sladkovodní a suchozemské. Mořské želvy najdeme jen v tropických a subtropických oblastech, protože potřebují dostatek tepla. Želvy bahenní a sladkovodní (těmi se budeme zabývat) vyhledávají prohřáté mělčiny a rozlehlé mokřady, najdeme je ve velkých řekách, stojatých vodách i v horských bystřinách. Svým vzhledem tvoří tento druh jakýsi přechod mezi mořskými a suchozemskými želvami. Krunýř a končetiny sladkovodních želv nejsou tak mohutné a těžké jako u želv suchozemských, nedosahují však ani štíhlé elegance karet. Tyto želvy nedýchají ve vodě, přijímají kyslík z atmosféry.

Nejrozšířenější vodní želvou u nás, chovanou pro radost, je želva nádherná (Trachemys scripta elegans)

Země původu

Jediným druhem želvy, který žije na území České republiky, je želva bahenní. Z toho vyplývá, že k nám byla želva nádherná dovezena. Zemí původu je jihovýchodní území Spojených států amerických.

Životní prostředí

Tyto želvy v přírodě upřednostňují klidné, sladké vody s měkkým bahnitým dnem, hustým vodním rostlinstvem a vhodným místem ke slunění, jako jsou například větve a kmeny stromů vyčnívajících nad hladinu, nebo ostrůvky, zřídka na březích. Slunění je pro želvy životně důležité, jelikož želva je živočich studenokrevný a tudíž si neumí "vyrobit" teplo sama. Želvy natahují své zadní nohy a natáčejí je směrem ke slunci, aby se co nejdříve zahřály a nebo naopak ochladily. Takto se snaží udržet si "provozní" teplotu, která se pohybuje v rozmezí 10-38°C. Slunící se želva může působit dojmem, že spí. Opak je pravdou. Bedlivě pozoruje své okolí a při sebemenším tušení nepřítele okamžitě skočí i s ostatními do vody. Místa na břehu, kde želvy žijí a sluní se, jsou typická spletí cestiček v porostu, které si proklestily želvy při svých procházkách po okolí a často je též používají k rychlým návratům ze svých toulek.

Potrava

Želvy se živí většinou brzy ráno nebo před setměním a to výhradně ve vodě. Každá želva i když uloví něco na souši, okamžitě s kořistí utíká do vody, kde ji zkonzumuje. Na souši ale většinou neloví, sem tam možná nějakého brouka nebo menšího hlodavce. Mladé želvy volí především živočišnou potravu. Tu mohou tvořit například plži, raněné ryby, korýši, červi, hmyz a jeho larvy. Se stoupajícím věkem mají želvy čím dál, tím víc v oblibě potravu rostlinou.

Zimní spánek

Předpokladem pro rozmnožování, je zdárné přežití zimního spánku. Jakmile se začne ochlazovat, přestávají želvy přijímat potravu, aby vytrávily. Protože želvě ve stavu zimní strnulosti přestává fungovat trávící trakt, potrava by začala hnít a želva by pak nevyhnutelně uhynula. Těsně před strnutím jsou želvy nakrátko vysoce aktivní. Toho využívají k výběru místa, kam se uloží nebo ke stěhování. Při poklesu teploty se však rychle uklidní a zahrabou se na zvolené místo, které bývá v nánosech na břehu řeky nebo v listí a podobně. Probouzení závisí na teple a to zase na zeměpisných šířkách. Obecně platí, že želvy setrvávají ve strnulosti asi do konce dubna.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA