NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2005 > Výcvikový víkend hovawartů [1. strana ze 2 stran]

Výcvikový víkend hovawartů

Ve dnech 16.-18.9. 2005 se v Zadní Třebani konalo setkání hovawartů za účelem nácviku obrany. Paní Ivana Vlková, která toto setkání organizovala, vybrala opravdu půvabný kemp, ležící na ostrůvku, jenž na svém toku vytvořila řeka Berounka a v němž byli ochotni množství psů a jejich štěkot tolerovat. Prostory pro výcvik obrany i poslušnost zde byly naprosto vyhovující, našlo se dokonce i několik nadšenců, kteří neváhali procvičit poslušnost a stopy. I přes velmi nepříznivé počasí pátečního odpoledne se k večeru na místo sjelo cca 20 hovawartů se svými majiteli z nejrůznějších koutů republiky. Zastoupeny byly všechny věkové kategorie hovawartů, což je potěšující. Starší ostřílení matadoři přijeli ukázat, co dokáží, ti mladší jen okukovat a vyzkoušet, zda je obrany budou časem bavit.

Při večeři, na kterou jsme se všichni sešli v místní hospůdce, i když ne se zcela perfektní obsluhou, byla vyhlášena soutěž o "nejlepší obranáře" v kategorii psů a fen. A štěně, nejlépe reagující na figuranta mělo být vyhlášeno, jako "největší talent". Úkolu vybrat ty nej, se i když ne zcela nejraději a s přemlouváním, zhostil kdo jiný, než figurant.
V sobotu ráno byl nástup na obrany v devět hodin, přičemž byl sepsán seznam, podle něhož se psi na obraně střídali. Přijelo i několik dalších hovawartů, kteří ovšem na místě neměli ubytování a po obranách se s námi rozloučili. Velmi se mi líbil přístup figuranta pana Zdeňka Vlka, který se každému psu věnoval jednotlivě a s opravdovým citem, což hovawart při výcviku rozhodně potřebuje. Kvůli nejmenším štěňatům, která ještě neví, oč na obranách běží, se Zdeněk obrnil obrovskou trpělivostí a s pomocí fíglů a hlavně své rychlosti, se mu podařilo ve 100% uspět a všechna štěňata "rozkousat".
Po dopoledním výcviku se debatovalo, o čem jiném než o psech a výcviku.
Odpolední kolo obran začalo v 16.30, měla jsem pocit, že se zde sešlo více fotografů než psů, ale to určitě patří k věci. Všichni si opět měli možnost bezvadně kousnout, protože výkon a odhodlání figuranta něco psy opravdu naučit, ty méně odvážné povzbudit, byl přinejmenším obdivuhodný. Po tomto kole obran už měl mít figurant jasné, komu přidělí které místo za předvedené výkony, nic na sobě však nedával znát. Osobně si myslím, že to neměl vůbec jednoduché, zavinil si to ale sám svým přístupem, protože všichni zúčastnění hovawarti o něj opravdu jevili obrovský zájem.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA