NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2006 > Pachy, vůně, čenichy... [1. strana ze 4 stran]

Pachy, vůně, čenichy...

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Pro mnohá zvířata je čich důležitější než zrak a sluch. Nemusí to být ale vždy nos, který je čichovým orgánem. Na druhé straně může mít nos i úplně jiné funkce, třeba hmatové… Jednoznačně je čich živočichů vývojově nejstarším smyslem a je třicet tisíc krát citlivější než chuť. Vynikající schopnost čichové orientace má například hmyz. Zejména sexuálně přitažlivé látky samic zvané atraktanty byly jedny z prvních chemických signálů, které byly vědci objeveny a analyzovány. K přežití ve světě zvířat je potřeba mít dobrý nos schopný vnímat a rozlišovat širokou škálu chemických kódů. Podle biologa z Kolumbijské univerzity v New Yorku Stuarta Firesteina svědčí o významu čichového ústrojí skutečnost, že na zachycování a interpretaci pachů se specializují přes čtyři procenta genů vyšších živočichů. Čich, vývojově nejstarší specifické smyslové ústrojí, přítomné v různé formě u všech živočišných skupin zprostředkuje chemické informace z vnějšího prostředí a výrazně ovlivňuje emoční stavy a chování živočichů. Obraz okolního světa je u mnoha jedinců vytvářen souborem pachových signálů. Pomocí čichových orgánů objevují potravu, vyhledávají partnery a identifikují nepřátele. Svůj revír vymezují pachovými značkami a pachové žlázy jim pomáhají zahnat soka nebo demonstrovat jejich pozici ve skupině.

Zejména savci jsou ti, kteří dosáhli vrcholu právě ve vývoji čichového smyslu. Pro většinu savců jsou pachy a vůně důležitým prostředkem k dorozumívání. Příroda to zařídila tak, že většina živočichů má čichová ústrojí dvě. Jedno slouží k hledání potravy, varování před možným nebezpečím, orientaci v prostředí a poznávání teritoriálních značek. Druhé, mnohem jemnější, slouží k navazování kontaktů, páření a péči o potomky.
Samozřejmě, že zdaleka ne všichni savci mají stejně výkonný čichový orgán, jehož jemnost souvisí s plochou čichové sliznice a s počtem čichových buněk. Nejdůležitější částí čichového ústrojí savců je žlutá tkáňová membrána, která zachycuje pachové molekuly a zaznamenává je. Informace z ní jde do mozku, kde se určí druh pachu. Čím větší je membrána, tím lepší je čichový smysl. Člověk, jehož čichové schopnosti jsou, stejně jako u opic, velmi omezené, má tuto membránu velkou pouze čtyři centimetry čtvereční. Pro srovnání má kočka domácí 14 cm2 a pes 150 cm2. Není nic nového, že pes má mnohem lépe vyvinutý čich než většina jiných teplokrevných živočichů. Pes je například schopen mnohem dříve zaregistrovat přicházející osobu čichem než ji doopravdy spatří. Pokud se některé pachy opakují vícekrát, pes si je zapamatuje a zakládá do tzv. čichové paměti. Tato čichová paměť pak umožní psovi rychleji se orientovat ve spleti různých pachů. Speciálně vycvičený pes díky tomu například dokáže ucítit heroin i v několikanásobně zatavené fólii, ukryté pod několika předměty. Nosní sliznice psa obsahuje asi 120 milionů čichových buněk.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA