NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2006 > Konec roku 2005 [1. strana ze 2 stran]

Konec roku 2005

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

V době, kdy jsem psal tento článek, tak scházelo necelých 20 dní do konce roku 2005. Za oknem padal sníh s deštěm, střídavě mrzlo a silničáři šíleli. Předvánoční shon panoval snad úplně všude, a tak ani nám se samozřejmě nevyhnul. O tom, co se dělo v prosinci roku 2005, a jak jsme ho prožili nebo spíše přežili na Záchranné stanici živočichů v Plzni, si můžete přečíst v několika následujících kapitolách. Ještě než se však vrhnu na jednotlivé případy a pacienty, dlužím vám z minulého čísla ještě stručné vysvětlení kauzy TESCO. Jak jsem již zmiňoval, tak v hlavním zpravodajství jedné nejmenované komerční televize jste mohli vidět děsivou reportáž o odstřelu vrabců v plzeňském nákupním supermarketu. Tato reportáž byla tak šíleně zmanipulována, sestříhána a upravena, že k dnešnímu dni jsou se mnou zahájena tři správní řízení, hrozí mi nemalá pokuta a problémy takové, že kdyby národ mohl, tak mě oběsí pro výstrahu všem na plzeňském náměstí. Přitom se jednalo o regulérní, promyšlenou, nezbytně nutnou, maximálně bezpečnou akci podloženou vážnými důvody! I přesto byla situace tak vážná, že 14 let naší práce pro volně žijící zvířata a ochranu přírody vůbec nic neznamenalo. Osobně jsem nevěřil tomu, kde všude se budu muset zodpovídat a hlavně komu!

Za celou touto nesmyslnou aférou totiž dnes už stojí pouze skupinka hysteriků, kteří si léčí většinou své komplexy či problémy a schovávají se přitom za titul ochránci zvířat či lidských práv. Víte, nechci házet chybu na někoho jiného či se vykrucovat ze zodpovědnosti, ale celou akci jsem osobně řídil, vedl a hlavně realizoval. S čistým svědomím mohu prohlásit, že onen odlov posledních 8 vrabců z cca 30 ti hlavého hejna vrabců se prostě udělat musel. Mimo jiné k zcela mimořádnému odlovu těchto ptáků bylo přistoupeno až v úplně poslední fázi, po vyčerpání naprosto všech pokusů o jejich odchyt. Celý měsíc jsme chytali vrabce jak ve skladech, tak na prodejně, celý měsíc jsme zkoušeli veškeré odchytové metody, sítě, plašiče, fígle a techniky. A finální výsledek 18 vrabců chyceno vypuštěno, 5 vrabců odloveno, 4 vrabci zůstávají na prodejně. Chytáme ptáky minimálně 10 let, chytali jsme snad ve všech místních supermarketech či halách, ale tady za 24 hodinového provozu, plného osvětlení a dalších technických faktorů to prostě jinak nešlo. Mimo jiné ptáci kálí na pečivo, potraviny a zboží, desítky dalších lidí si stěžuje na nás i neschopnost vedení, a když se začne věc řešit, tak jsme zase my ti špatní. No, začarovaný kruh a nesmyslná aféra, hlavně že plzeňský štáb oné televize dostal královsky zaplaceno, my na tom několikanásobně proděláme, národ se pobavil a hysterici mají proč řvát. Přesněji řečeno, jsem osobně na dlouhou dobu z podobných akcí vyléčen, a čím více poznávám lidi, tím více si vážím zvířat. A proto vraťme se raději textem i myslí k volně žijícím živočichům, kteří prý sice nemají takový rozum jako my, ale zato nepoužívají žádné intriky, nepravdy a jiné ryze lidské vlastnosti.

Slepý puštík

Puštík obecný patří do skupiny u nás běžně se vyskytujících sov. Má poměrně velkou kulatou hlavu a výrazné černé oči. Můžeme ho potkat jak v lese, tak v kulturní krajině, větších městských parcích, alejích, kde jsou staré duté stromy a podobně. Bohužel puštíka můžeme zastihnout i v blízkosti rušných komunikací, černých skládek, vlakových tratí a všude tam, kde loví svou potravu v podobě menších obratlovců, například hrabošů polních či zpěvných ptáků. Právě odpadky znečištěné silniční příkopy jsou plné hlodavců a tím pádem lákají sovy i dravce. Silnice I. třídy u obce Kralovice na Plzni- severu přilákala i našeho puštíka, který přehlédl jedoucí motorové vozidlo a byl sražen přímo při vylétnutí ze silničního příkopu. Řidič onoho automobilu už nestihl zareagovat, a tak sovu srazil do sousedního pruhu. Ve zpětném zrcátku viděl, že puštík zůstal sedět na vozovce, a tak zastavil a vrátil se pro něho. Pohotově zvíře odchytil, naložil a zajistil. Následně kontaktoval naši stanici a ta si puštíka převzala. Nutno zdůraznit, že se jednalo o velice slušného řidiče a díky jeho pohotovosti se podařilo zvíře zajistit.
V současné době máme již několik dní puštíka na stanici, jedná se o zcela mimořádný případ, jelikož za 14 let své činnosti jsem ještě neměl tak vzorného pacienta. Ptáte se, čím je tento puštík tak výjimečný? No třeba svou chutí do života. Následkem srážky s automobilem utrpěl totiž těžký otřes mozku a trauma hlavy. Jelikož byly nárazem poškozeny i obě oči, tak de facto vůbec nevidí. Jedno oko je definitivně nefunkční a druhé zatím také. I přesto se pták pohybuje po voliéře, bez problémů přijímá potravu z pinzety či ruky. Bez lidské pomoci se totiž sám nenažere. Možná si řeknete, že jsem se pomátl či zbláznil. Co se slepým ptákem, a proč mu prodlužovat utrpení, ale na druhou stranu je určitá šance, že jedno oko se podaří vyléčit a bude částečně funkční. Mimo jiné puštík velmi dobře komunikuje, nechá se ponášet, hladit i krmit a mohl by nám následně pomáhat při ekologické výchově. Vždyť snad každé dítě a nejeden dospělý zná pohádkovou sovu Rozárku z filmového zpracování Popelky. Chceme dát puštíkovi ještě jednu šanci, i když na vypuštění do volné přírody to už rozhodně není. Uvidíme, zda alespoň trochu i on uvidí.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA