NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2006 > Čeleď létavkovití - Rhacophoridae [1. strana ze 4 stran]

Čeleď létavkovití - Rhacophoridae

Tato čeleď je protějškem k čeledi rosničkovitých. Je rozšířena v oblastech od Afriky až po Asii. Osídluje území od podsaharské oblasti až po Malaisii a Borneo. Někteří odborníci považují podčeleď Hyperoliinae za samostatnou čeleď, naopak podčeledi Mantelinae a Rhacophorinae řadí do čeledi skokanovitých (Ranidae). Mezi významné rody patří žáby rodu Afrixalus, Hyperolius, Kassina, Mantella a Rhacophorus. Z rodu Hyperolius je známo více než 100 druhů a řada poddruhů, které je obtížné určit. Mezi nejznámější patří rákosnička mramorovaná-Hyperolius marmoratus.

Vzhled

Tyto žáby mají velmi pestře zbarvené štíhlé tělo. Obvykle mají tmavě zelený nebo hnědý hřbet v kombinaci s červenými, bílými, žlutými nebo modrými znaky. Břicho je na bocích zbarveno do bílé nebo žluté barvy. Přísavky, které má na koncích svých prstů jsou zbarveny do žluta nebo červena a vnitřní strany nohou bývají zpravidla zbarveny do červena.
Velikost těchto žabek je okolo 2,5-4 cm a na jejich hlavě jsou výrazné velké oči. Ušní bubínky jsou viditelné jen slabě. Mezi prsty mají malé plovací blanky, které sahají zhruba do poloviny. Tito převážně noční živočichové se velice rádi a pravidelně vyhřívají na slunci.

Rozšíření

Jak jsme se již zmínili, rozšíření těchto žab je poměrně velké a to od jižní Sahary v Africe (otevřené savany, zalesněné oblasti, zahrady a jiné travnatá místa) až po Asii. Často se vyskytují poblíž vod.

Potrava

Žáby této čeledi se živí drobným hmyzem (např. malí cvrčci, mouchy, atd…)

Rozmnožování

Před pářením začne sameček vydávat zvuky a zápasit s ostatními samci. V době páření může samička naklást desítky, ale i stovky vajíček na vodní hladinu, na plovoucí rostliny, ale i těsně nad hladinu. Například žába rodu Chinomantis xinampelina (Pěnovnice jižní) vytváří, společně s jinými jedinci, obrovská pěnová hnízda, která mohou mít až metr v průměru. Takovéto pěnové hnízdo, plné nakladených vajíček, vytváří pro snůšku ochranu před vyschnutím. Z pravidla bývá zavěšeno nad vodou. Tudíž po vylíhnutí pulci padají přímo do vody, kde probíhá jejich další vývoj.
Délka páření se liší podle druhu, spojení může trvat od několika desítek minut až po několik dnů. Vývoj samotných vajíček je ovlivněn okolní teplotou, daným obdobím, ale také oblastí, kde se žáby vyskytují. Nejkratší dobou vývinu vajíček je 14 dní, nejdelší zase dva měsíce.
Sameček má oproti samičce žlutější krk a jeho povrch těla je zrnitější. Také jeho hrdelní vak bývá často vrásčitý. Samečci také vydávají jakýsi "skřek", který je velice hlasitý a krátký. Samečci se od samiček liší také velikostí, jejich tělo je menší a štíhlejší.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA