NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2006 > ZOO v Plzni slaví osmdesátiny [1. strana ze 4 stran]

ZOO v Plzni slaví osmdesátiny

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Je poměrně známo, že současná ZOO i BZ v Plzni na Lochotíně nejsou prvními zařízeními svého druhu v Plzni. Jejich vznik a stávající umístění souvisí nejen s obdobím vzniku PKO, ale zúročují se v nich nápady přírodovědců několika generací. Téměř zapomenutou a málokdy publikovanou informací je existence jakéhosi vivária; jezírka s labutěmi a dalšími vrubozobými ptáky v místech dnešního divadla J.K.Tyla, tento „zvěřinec“ byl doplněn i domečkem s opičkami. Jeho datace spadá do konce 19. století.

Základ plzeňské zoologické zahrady byl položen dne 2. září roku 1926, kdy na členské schůzi spolku Iris bylo rozhodnuto najmout skleník na vojenské plovárně v Plzni v Doudlevcích, zřídit z něho pěstírnu rybek a jeho okolí proměnit v zoologickou zahradu. V tehdejším Československu existovala teprve jedna jediná ZOO zřízená německými milovníky přírody v Liberci (1919) a profesor Janda v Praze musel vynaložit ještě mnoho úsilí, aby až po dalších pěti letech (1931) uspěl v záměru dát ZOO i hlavnímu městu. Pochopitelně existovala ptačí rezervace "Lumpepark" v Ústí n. L. (1908) a zoo na Lešné u Zlína, patřící rodu Seilernů (1929). Zároveň existují nebo vznikají zařízení obecně neznámá a již zaniklá – jako soukromá zoo barona Haase na hradě Bítov, zoo Am Berg v Mariánských Lázních nebo baťovská zlínská zoo či pražské vivárium Grébovka.
Samotný spolek Iris měl v té době (1926) za sebou již 25 let existence a jeho počátky spadají již do roku 1899. V prosinci tohoto roku byla v Plzni pořádána výstava spolku pro pěstění drůbeže, na níž byla plzeňské veřejnosti poprvé předvedena skutečná akvária osázená rostlinami. Zde se blíže seznámili přátelé akvaristiky, kteří se po různých peripetiích sdružili v Kroužek přátel akvárií a terárií. K tomu došlo 7. května roku 1901. Dne 22. listopadu téhož roku byly schváleny stanovy spolku a tajným hlasováním bylo pro spolek zvoleno jméno Iris.
Spolek vyvíjel aktivitu až do začátku první světové války a roku 1913 měl 33 členů. Během války žádnou činnost nevykonával, neboť mnoho jeho členů narukovalo na frontu, ale právně existoval nadále. Roku 1920 byla činnost spolku obnovena a již roku 1925 měl spolek 85 členů. Ještě tento rok uspořádal spolek u příležitosti svého pětadvacetiletého trvání jubilejní akvaristickou výstavu. Od roku 1926 až do roku 1953, kdy spolek zanikl, se jeho činnost stále více zaměřovala na zajištění provozu zoologické zahrady.
Na její vybudování bylo v roce 1926 pracovnímu odboru spolku poskytnuto 705 Kč, což byl na podobný záměr obnos skutečně nepatrný. Skleník se svým okolím byl získán bezplatně na dobu dvaceti let. Již po třech měsících od rozhodnutí o založení zahrady, tedy v prosinci roku 1926, dochází "díky usilovné práci" k otevření skleníků a akvárií a tří voliér s dravými ptáky, liškami a šakalem z Habeše. Předsedou spolku byl v tomto roce zvolen profesor Bohuslav Vlk, ředitel reálky v Praze – Vinohradech, což dokládá, že členská základna spolku se neomezovala pouze na Plzeň. Provoz zahrady spolek zajišťoval ze členských příspěvků a ze získaných sponzorských darů, vstup do zahrady byl volný. V roce 1927 se zahrada rozšířila o srnčí ohradu a o dvě opice jménem Šorl a Minda (makak jávský). Zároveň bylo správou vojenské plovárny zakázáno chovat lišky a šakala, a to kvůli zápachu. Počet členů spolku stoupl na 120.
Zahrada nejprve neměla ředitele, ale správce, což byl nejprve A. Lokajíček (1926-32) a později A. Pavlík (1932 – 1953). Název správce je ještě uveden pro S. Oleskiewiče za počátku řízení zoo jednotným národním výborem. V období Parku kultury a oddechu (PKO) měla zahrada svého vedoucího. Byli to J. Hájek, Z. Veselý, I. Hašková-Svobodová a Z. Kožíšek. O funkci ředitele je možné mluvit až po delimitaci z PKO, spojení s botanickou zahradou a osamostatnění (1981). Tuto funkci postupně zastávali: P. Vlček, A. Šašek, F. Sládek a J. Trávníček.