NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > září 2006 > 7 otázek pro fotografa Jana Šibíka... [1. strana z 5 stran]

7 otázek pro fotografa Jana Šibíka...

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

„Nedávno jsem cestoval pražskou Spálenou ulicí a byl jsem velmi překvapen, když jsem vás zahlédnul vcházet do jednoho z domů. Doprovázel vás totiž sympatický pejsek neurčité rasy, velikosti i zbarvení…. Nedlouho poté jsem se v jistém týdeníku dočetl, že Montyho si opatřila vaše přítelkyně Martina a jak rád ho chodíte venčit. V rozhovoru vyjadřujete nadšení a radost. Připadá mi, jako by to byla vaše první „psí“ zkušenost?“

"Ano, je to moje první psí zkušenost. Vždycky jsem toužil mít psa, ale vzhledem k tomu, co fotím a jak často jezdím do zahraničí, to nebylo nikdy reálné. Musím říci, že jsem se ze začátku trochu bál. Mám doma plno věcí, negativy a obával jsem se, že mi pes něco rozkouše. Bydlím na Praze 1, v celém bytě jsou parkety a obával jsem se, že je pes poškrábe. Musím ale říci, že Monty je prostě skvělý. Je hodně fixovaný na paničku, která teď přestala pracovat a věnuje se mu 24 hodin denně. Jediný, s kým může jít Monty na procházku, jsem já, ale každé odloučení od paničky prožívá velmi emocionálně….Párkrát jsme ho nechali 2-3 hodiny doma samotného a opravdu nikdy nic nezničil….."

"Nebudu skrývat obdiv k vaší fotografické práci. Nádherné snímky, které většině z nás dokáží alespoň na čas převrátit pomyslný žebříček priorit. Pravda, obyčejně ale jen do chvíle, než zase začneme vzrušeně nadávat nad účtem za telefon, výsledkem voleb, či obsílkou z jakéhosi úřadu… Některé vaše snímky jsem si připomenul v okamžiku, kdy jsem na výstavě psů fotografoval jakéhosi utrápeného načesaného psího šampióna, obklopeného blýskavými poháry a skupinkou vítězných tváří. Přepadl mě najednou pocit zbytečnosti a trapnosti. Jak se vám fotografuje v prostředí, kde "o nic nejde" a koncentrace snobů na čtverečním metru se zdá být k nevydržení?"

"Fotografuje se mi dobře, protože je to v naprosté většině zajímavé. Málokdy se stane, že je ta věc tak nudná, že by mě to štvalo. Když fotím do Reflexu normální reportáže v naší republice, nebo nějaké rozhovory, setkávám se se zajímavými lidmi a mám čas s nimi hovořit. Kdybychom v Reflexu dokumentovali život "slavných lidí" a pravidelně bych musel chodit je fotit na večírcích, jak si berou lososa, tak to by mě asi opravdu štvalo. Tohle ale v Reflexu neděláme. Náplň časopisu je opravdu široká a zajímavá. I věci, kdy o nic nejde, mě zajímají."

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA