NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > září 2006 > V plzeňské ZOO "B" [1. strana ze 4 stran]

V plzeňské ZOO "B"

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Kdo si přečetl minulý článek o plzeňské zoo v Planetě zvířat, tak ví, že jsme zahájili listování v lexikonu zdejších zvířátek. A dnes nás čeká písmenko „B“.Z říše savců chováme například myši bodlinatky, unikátního bércouna či ježkům příbuzné hmyzožravce bodlíny. Mezi známější zvířata patří i asijská zemní veverka burunduk.

Svůj vlastní zoologický řád vytvářejí nyní bércouni. Bércouni jsou pro svůj vzhled označováni i jako "slonečci". Pro specifické znaky byli vyčleněni od hmyzožravců. Tato malá zvířata upoutají zejména dlouhým, pohyblivým, na konci lysým čenichem. Mají také poměrně velké oči a dlouhé ušní boltce opatřené zvláštní záklopkou. Dlouhý a tenký ocas je pokryt šupinami a řídkými štětinami. Na spodní straně se nacházejí žlázy vylučující kapičky pižmem páchnoucí tekutiny. Nápadné jsou také dlouhé, z části neosrstěné zadní končetiny. V klidu se pohybují po čtyřech, ale při vyrušení hopkají po zadních jako malí klokánci, rychlostí až 25 km/h. Bércouni často bubnují zadníma nohama o zem, přičemž údery jsou někdy tak neuvěřitelně rychlé, že splývají. Bércounů je 15 druhů.

Rozsáhlejší chov hmyzožravců začíná v plzeňské zoo až po roce 1999. Prvním dovezeným druhem byl ježek ušatý, druhým bodlín Telfairův, později i bodlín ježkovitý. Kolekci postupně doplňují další zástupci ježků a rejsků, mezi velké unikáty však paří dva druhy v ČR dosud nechovaných madagaskarských bodlínů – bodlín páskovaný (Hemicentetes semispinosus) a bodlín černohlavý (Hemicentetes nigriceps). Ti byli chováni v roce 2003, ve druhém případě v letech 2003-2004. Pátým druhem, získaným roku 2006, je bodlín bezocasý. Ve slangu chovatelů se stále častěji začíná používat pro bodlíny výraz tanrek.

Pouštní biotopy zastupuje v pavilonu "Tajemný svět africké noci" také několik druhů bodlinatek rodu Acomys. Tyto myši jsou zajímavé tím, že jim v srsti na hřbetě vyrůstají namísto pesíků ploché tuhé bodlinky. Návštěvníkům doporučujeme k povšimnutí tmavou formu bodlinatky nilské (Acomys cahirinus cahirinus) původem z Káhiry. Vznikla v městském nečistém prostředí, kde by její světlá písková barva původního poddruhu, vystavovaného ve vedlejší expozici, byla příliš nápadná.

Do pražské zoo, do pavilonu Indonéská džungle, nedávno odcestovala osiřelá samička binturonga Julinka - Momo. Binturong patří do vývojově starobylé čeledi šelem cibetkovitých. Cibetkovité šelmy mají větší počet zubů než například kočkovité šelmy (32-40). Tvar stoliček je velmi podobný stoličkám šelem, které vyhynuly již před mnoha milióny let.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA