NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2006 > Kurilský bobtail [1. strana ze 2 stran]

Kurilský bobtail

O příchodu koček do Japonska z Číny nebo Koreje (včetně těch krátkoocasých) se hovoří v širokém rozmezí několika staletí, 6. až 10. století našeho letopočtu, o příchodu koček na Kurily nebo Sachalin se neví vůbec nic. Předpokládá se, že populace koček díky relativní izolovanosti těchto oblastí se vyvíjely samostatně.

Původ neznámý?

Že na nejvýchodnější výspě Ruska, Sachalinu a Kurilských ostrovech žijí kočky se zkráceným ocasem, to se vědělo už dávno. Muselo ale uplynout hodně vody, než dozrál čas k jejich "objevení". Kurily tvoří 1200 km dlouhý řetěz ostrovů a ostrůvků sahající od jižního pobřeží Kamčatky až po nejsevernější japonský ostrov Hokkaidó. Právě tato blízkost Japonska způsobila, že celá oblast byla po druhé světové válce zakázaným vojenským pásmem. Dodnes není spor o vlastnictví čtyř nejjižnějších Kurilských ostrovů vyřešen, patří sice Rusku, historický nárok si však dělá Japonské císařství.

V 80. letech dvacátého století, když začínal v Rusku organizovaný chov koček, někteří lidé vracející se ze služebních cest z Dálného východu, si dováželi první kurily. Někteří z těchto jedinců byli i posuzováni na výstavách. Zpočátku většinou jako japonští bobtailové. Díky tomu, že stavbou těla i strukturou srsti se od japonských bobtailů lišili, hledaly se širší souvislosti. Několik nadšenců, včetně posuzovatelů, uspořádalo expedici na Kurilské ostrovy, aby vidělo charakteristické kočky v jejich přirozeném prostředí a tak posoudilo genetické zdraví přírodní populace. Dovezení jedinci, krátkosrstí i dlouhosrstí, se stali vzorem pro standard i zakladateli prvních chovných linií. Ruská felinologická federace přijala první standard v roce 1995. Kurilský bobtail je ve střední a západní Evropě stále velmi málo známé plemeno, i když na seznamu uznaných plemen WCF figuruje od samých začátků (1995), konzervativní FIFe toto nové ruské plemeno koček uznává až od roku 2004.

Jak vypadá

Kurilský bobtail (standard FIFe) je středně velká až velká svalnatá kočka s kompaktním, silným tělem a krátkým ocasem, který připomíná bambuli.Hlava je velká, lichoběžníkovitého tvaru se zaoblenými konturami, na úrovni lícních kostí je široká. Profil je lehce zaoblený. Mohutnost hlavy zdůrazňuje široká brada. Uši jsou střední velikosti, na bázi široké, otevřené, se zakulacenou špičkou. U polodlouhosrstých variet jsou rysí štětičky i dlouhé ušní chomáčky. Jsou umístěné široce od sebe a středně vysoko nasazené. Oči jsou zakulacené, daleko od sebe a lehce šikmo posazené. Uznává se široká barevná škála od žluté po zelenou. Bílé kočky a kočky se zbarvením van, harlekýn či bikolor mohou mít oči modré nebo nestejně zbarvené.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA