NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2006 > 7 otázek pro Evu Holcovou [1. strana z 5 stran]

7 otázek pro Evu Holcovou

Někdy před deseti lety jsem dostal kontakt na paní Evu Holcovou. Fotografoval jsem tehdy téměř výhradně psy, ale nalákala mě možnost získat snímky poměrně nepříliš běžného kočičího plemene – posvátné birmy….Vypravil jsem se tedy do pražských Kobylis.

Na místě jsem zjistil, že paní Holcová má těch kočičích plemen trochu víc a také vlastní malého pudlíka. Musím se přiznat, že birmu jsem před tím nikdy neviděl. Proto mě překvapila krásně modrá barva očí, kontrastující s krémovým kožíškem této kočky. Vzhledem k dobrému počasí, které tehdy vládlo, jsme se rozhodli fotografovat koťata birem venku, před panelovým domem. Jako pozadí se osvědčily nevysoké stromky v blízkém parčíku. Koťata se usadila na nízkých větvích a celkem ochotně se nechala fotografovat. Po chvíli je to ovšem omrzelo a rozhodla se prozkoumat vyšší patra větvoví. V tu chvíli tvář paní Holcové zvážněla. Samozřejmě, přemlouvat koťata k tomu, aby dobrovolně slezla, bylo celkem k ničemu. Po chvíli mohl celý panelový dům sledovat (a také sledoval) paní Holcovou stojící pod stromem na židli s koštětem v ruce, jak se snaží malé kočičí delikventy přivést k pořádku. Nakonec se tedy podařilo výtržníky přemístit do přepravky. To nám spravilo náladu a paní Holcová přišla s nápadem, že bychom mohli vyfotografovat ještě jednu z jejích koček. Že prý je celá bílá a zrovna se nalézá v období, kdy má velmi kvalitní srst. Nadšeně jsem souhlasil s tím, že tedy počkám venku a paní Holcová mi kočičku na fotografování přinese. Po patnácti minutách čekání jsem znejistěl. Po dvaceti minutách se otevřely dveře a naskytnul se mi pohled, který v duchu vidím dodnes. Ve dveřích stála paní Holcová, samozřejmě bez kočky. Na rukou měla krvavé škrábance a rozpačitě pronesla pro mne památnou větu: "Víte, nesmíte se zlobit, ale ona dnes na fotografování nemá náladu…"

Snímky téhle kočky jsem tedy získal až po deseti letech. Za tu dobu stromy před domem poněkud povyrostly a tak jsme raději tentokrát fotografovali u paní Evy Holcové doma…Ne že by to bylo snadnější. V duchu jsem složil poklonu všem fotografům – specialistům na kočky. Komunikovat s kočkou a upoutat její pozornost je rozhodně obtížnější, než je tomu u psa. Zdaleka nejen o tom jsem si s chovatelkou, paní Evou Holcovou to odpoledne povídal….

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA