NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2006 > Do světa! aneb další příběh štěňat Vinořského ovčáka

Do světa! aneb další příběh štěňat Vinořského ovčáka

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Haf! Čau. Já jsem kluk Blondy a jsem jedno ze štěňat naší bílé maminky Danny a černého táty Blacka. Blondy proto, že jsem po tátovi černej, ale znaky mám jako jedinej zlatý – na rozdíl od bílých znaků mejch sourozenců.

Všichni říkají, že jsme povedená rodinka a že se na Hoffmannově dvoře ve Vinoři povedlo založit novej chov ovčáků. Tomu já nerozumím. Ale fakt je, že všichni mí sourozenci – je to pět brášků a jedna ségra – už jsou ve světě u svejch páníčků. Nejdál v Opavě, ale už jsme si telefonovali. Brácha říkal, že už si dokonce označkoval orloj na opavským náměstí! Co já vím z posledních mailíků od své paničky Martiny, tak nikdo ostudu neudělal. Dokonce ani loužičky nebo rozkousaný botičky! Holt je vidět ta výchova…

Na Hoffmannově dvoře jsme totiž zažili dost nóbl akce a taky televizní natáčení. Taky jsme se učili chodit ve smečce i sólo, nosit obojek, poslouchat povely. Navíc jsme si zvykli na pravidelné česání srsti. Jednak jsme televizní hvězdy, že, a druhak se ten zvyk neztratí a navíc budeme brzo měnit srst za dospěláckou. Při cestování za novými páníčky se všem mým sourozencům náramně hodilo, že jsme zvyklí jezdit autem. Co, autem. My jsme zvyklí jezdit autem s velkým "A" a velkým multifunkčním prostorem! Roomster se nám od začátku zamlouval. Navíc jsme se do něj vešli celá rodina – máma Danny, táta Black a nás sedm cvalíků. Roomster je fakt dobrý psí auto a doufám, že ve škodovce brzo vyvinou automat, kterej by mohli řídit i psi. Stejně to lidi moc neuměj, jak pozoruju. Akorát na sebe štekaj, což taky neuměj. Ach haf!

No, v nových rodinách to dopadlo tak, jak muselo. Všichni páníčkové se dušovali, že fakt nepodlehnou. Haf haf! Všichni bráškové a ségra už se povalujou v jejich postýlkách! Teda, mezi námi – já občas taky. I když já budu pěkně na dvoře hlídat, páč jsme všichni po tátovi dost vostrý. Navíc už mi stojí obě uši, tak bacha na mě! A bráchům stojí nejmíň jedno, některýmu už taky obě.

No, nemáme se za co stydět – nejen po tátovi. Jsou z nás pěkný chlapáci. Krmivo ProPac baštíme 3x denně a granule nám chutnají. Vzhledem k tomu, že je nám 13 týdnů a už vážíme 16 kilo, tak to máme, to máme víc než kilo týdně. A přibíráme dál, protože máma i táta jsou super ovčáci. Bylo jim, pravda, trochu smutno, když někdo odjížděl do novýho domova. Ale když se pak přijelo jedno ze štěňat podívat na návštěvu, viděli jsme všichni, že při loučení už se těšilo na svoje nový kanape. Takže máma už není smutná, i když si občas v koutku tajně zakňučela, aby to nikdo neslyšel. Ale já jsem slyšel, páč už mi stojej obě uši!

Takže, abych to shrnul – je u nás pořád veselo. Ale to u nás už je vlastně po celý republice. I když, domov máme všichni jenom jeden – je do domov Vinořskýho ovčáka, Hoffmannův dvůr! Tak někdy zajděte na kafe. Nebo se možná potkáme na koncertu mezinárodního festivalu vážný hudby, co se u nás pravidelně koná. Tak naviděnou! A kdybych už hlídal – heslo je Blondy! Haf!

Sdílejte článek s přáteli

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Psi - štěňata do 1 roku, z rubriky Různé - služby, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: Psi, Různé

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Rhodéský ridgeback (listopad 2006)
• Agresivita psů není vrozená (říjen 2006)
• Kdy jsi se narodil… jakého máš psa? (říjen 2006)
• Až se podzim zeptá ….. (říjen 2006)
• Umělý odchov štěňat (říjen 2006)

VYDÁNÍ ČASOPISU: