NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > prosinec 2006 > Jak bydlí psi

Jak bydlí psi

Stejně jako lidé: v panelácích, činžovních domech, rodinných domcích… ale také v psích útulcích, v teplovodních rourách nebo v krabicích pod mostem. Jen někteří mají své vlastní domy. Říkají jim psí boudy.

Kde stavět

Pokud slouží psí bouda jako nezateplená chata k přechodnému pobytu, tedy k bydlení od jara do podzimu, může mít jednoduché stěny i podlahu, být o jediné místnosti a samozřejmě nemusí být vytápěná. Psí domky stavíme na místa kam nefouká a nepálí celodenně přímé slunce, a odkud má pes dobrý výhled jak na příchod k domu, tak na vlastní vchod. Pokud nelze vyřešit obojí, musíme dodatečně vyrobit okno: psi vidí rádi na dům, aby jim neunikl jediný pohyb rodiny. Může se stát, že pes dostane boudu tzv. první kategorie, ale nebude ji používat, protože vchod bude na straně odvrácené od domu. Pes pak vysedává před boudou, smutně hledí na dům a v noci chodí spát za dveře.

Jak má být bouda velká

Většina bud, které prodávají obchodní centra, je vyráběná podle výšek konkrétních plemen, kterým jsou určeny, přičemž je brána v úvahu výška stojícího psa. Hlavně v zimě je každý centimetr výšky navíc jednak nevyužitým prostorem, jednak velmi ztrátovou záležitostí z hlediska hospodaření s teplem. Lehne-li si pes ve velké boudě, nad tělem mu zůstane cca 80centimetrový prostor, kam stoupá nevyužitě ohřátý vzduch a kde se také okamžitě ochlazuje.

Jakou boudu by navrhl informovaný truhlář dejme tomu pro stafordšírského bulteriéra, který v kohoutku měří podle standardu zhruba 35 až 41 centimetrů? Výška boudy bude 45 centimetrů v nejnižším místě, 65 centimetrů v nejvyšším místě (musí být zachován sklon střechy). Podlahová plocha boudy by měla být větší než pes, tedy zhruba 70 krát 120 centimetrů. Vchod do boudy musí být jen natolik velký, aby se tudy pes snadno protáhl – nikoliv tedy takový, aby pes pohodlně procházel (a kudy by stejně pohodlně odcházelo i teplo), a v případě bulteriéra bude vhodná velikost vchodu pouhých 35 krát 45 centimetrů. Bouda pro dobrmana, který může mít výšku od 63 do 72 centimetrů, má doporučené tyto rozměry: výška 75 cm, hloubka 60cm, délka 75 cm.

Celoročně obyvatelná bouda

Silně osrstěným plemenům s hustou podsadou většinou stačí jednoduchý přístřešek. Všechna ostatní plemena, která budou žít celoročně venku, potřebují dokonale zateplené boudy, a ta nejchoulostivější musí mít předsíňku, aby do místa na spaní nefoukalo. Na zimu je vhodné zakrýt vstup dekou nebo jiným poddajným materiálem.

Nejběžnějším materiálem pro stavbu psí boudy jsou dřevěné palubky, protože mezi jednotlivými deskami netáhne. Lepší tepelnou pohodu zajistí dvojité stěny, mezi které se dává např. polystyren nebo minerální vata. Dobře izolovaná by měla být i podlaha.
Vnitřní povrchová úprava dřeva není nutná, a pokud je použita, měla by být zdraví neškodná (např. barvy a lazury na dětský bábytek). Venkovní nátěr je nejlepší otěruvzdorný, např. dobře nasákavé lazurovací laky.
Střecha musí být vodotěsná s odklápěcí střechou, kvůli snadnému čištění boudy. Používají se rovné střechy s mírným sklonem, protože psi ji zároveň využívají jako pozorovatelnu. Některé boudy mohou mít odklápěcí jednu stěnu. Ta může být v létě odklopená nastálo, na zimu je třeba ji vrátit a dobře utěsnit.

Na vystlání použijeme např. ječnou slámu, která je jemnější než pšeničná. Podlahu boudy lze pobít starým kobercem. Volně položené textilní podložky psi rádi trhají nebo stěhují ven, kde nasáknou vlhkost. Zpátky do boudy je lze vrátit až po důkladném vysušení, takže je třeba počítat s několika kusy na výměnu.

Vyhřívání

Vyhřívané boudy nejsou luxusem ale nutností, pokud chceme mít zdravé a šťastné psy. Jak poznat, kdy je psovi zima? Pokud vyleze pes z boudy, je teplý, nemá zježenou srst a je vše v pořádku, uvolněně vyběhne. Když je mu zima, vyleze ztuhlý a lehce naježený. Dalším znakem že je psovi zima, jsou otlaky na prstech předních nohou. Pokud spí pes schoulený, leží na prstech nohou, podkládá si nohy pod sebe, dýchá si na břicho. Pes, který spí v teple, se pohodlně natáhne nebo leží i na zádech.

Pro vyhřívání psích bud existují různé topné systémy. Základní členění je na stropní a podlahové vytápění.

Topné podlážky se nedají regulovat, jsou většinou dražší než stropní, a protože psi na nich hrabou, drobí se. Z bezpečnostních důvodů se na ně nesmějí pokládat deky, takže psi leží na tvrdé podložce. Další nevýhodou je, že psovi stočenému do klubíčka je sice teplo na břicho, ale záda má studená.

Stropní topná tělesa jsou regulovatelná a navíc jsou cenově dostupná, se snadnou montáží. Elektrický kabel lze vyvést stropem boudy do železné tyče, na jejímž konci je v bezpečné vzdálenost vypínač topení. Topné desky mohou být velké asi 25 cm×50–60 cm, vysoké 2 mm, se spotřebou 50 až 80 W. Do velkých bud lze namontovat dvě nebo více topných těles, a to nejen na strop, ale i na stěnu. Je dobré, když má každý panel svůj vypínač, aby se přídavné těleso dalo zapínat jen v těch nejsilnějších mrazech.

Čistota především

Minimálně jednou za půl roku by měl chovatel provést velký úklid. Vhodným prostředkem k desinfekci je 2% horký roztok louhu sodného, přičemž je třeba pamatovat nejen na bezpečnost člověka při práci, ale i psa. Člověk musí používat různé ochranné prostředky, pes v době úklidu musí být z zcela dosahu. Po desinfekci smí být pes vpuštěn do boudy až po úplném zaschnutí desinfekčního roztoku. Kromě tohoto opatření by měla být bouda jednou za tři měsíce ošetřena prostředky proti vnějším cizopasníkům. Totéž se týká dek, které se musí vyprat obdobným způsobem, případně vyměnit použitou slámu za čistou. Desinfekce boudy se neprovádí silně páchnoucími desinfekčními prostředky, které by dráždily čichové ústrojí psa, tedy ne krezolem a lyzolem.

Uděláme psovi radost?

Někteří chovatelé si myslí, že "jednou v roce na Vánoce" udělají sobě i psovi radost, když ho vezmou do domu. Dospělému psovi, který je celoročně zvyklý pobývat venku, tím lze udělat vpravdě medvědí službu. Pes novou situaci jistě ocení ne proto, že se dostal do tepla, ale že je středem nebo alespoň součástí lidské smečky. Jeho organismus totiž není připraven na teplotní rozdílové skoky a v některých případech může skončit totálním kolapsem.

Všechna plemena vhodná k ustájení venku mají na zimu vytvořenou hustou podsadu, která ho hřeje nejen v třeskutých mrazech venku, ale i na návštěvě ve vyhřátém bytě. Samozřejmě, že tato zásada platí i obráceně, jakmile je aljašský malamut zchoulostivělý celoročním pobytem v domácnosti, nemusí dobře snášet procházky za extrémně nízkých teplot.

Pokud se vážně obáváme o psovo zdraví v boudě při teplotách pod deset a méně stupňů, ubytujeme psa na noc raději do garáže, dílny nebo sklepa, kde se teplota pohybuje kolem nuly. Rozhodně je velkou chybou přemístit psa přivyknutého nízkým teplotám do domu s pokojovou teplotou.

Nezapomeňte! V zimě by měli psi umístění venku dostávat místo běžné stravy stravu vysokoenergetickou, bohatou na tuk a proteiny. Taková krmiva jsou označená jako Energy, HI-Energy nebo SPORT pro psy v zátěži.

Tak tedy – šťastné Vánoce!

Sdílejte článek s přáteli

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Psi - různé, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: Psi

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Psí dušičky (prosinec 2006)
• Kdybys jen věděl… (prosinec 2006)
• Co pod stromeček? (prosinec 2006)
• Na cestě se psím spřežením (prosinec 2006)
• Coursing 2.díl - Kdy a jak začít (prosinec 2006)

VYDÁNÍ ČASOPISU:

Auditovaná návštěvnost

Planeta zvířat k dostání ve slovenském jazyce také po celém Slovensku