Klokani
Nejen u protinožců
Klokanovití jsou živočichové žijící volně v Austrálii a na blízkých ostrovech. Nejsou doposud ohroženi vyhubením. Jejich nepřáteli jsou orli klínoocasí, divocí psi dingo a - chovatelé dobytka, pro které představují konkurenci na pastvách. Pokud stav klokaní populace stoupne v některých letech natolik, že se nestačí uživit ve volné přírodě a spásají porosty určené pro ovce a hovězí dobytek, povoluje australská vláda přísně řízený odstřel. Pouze čtyři druhy z existujících osmačtyřiceti lze lovit pro maso a kůži. Klokaní populace tak má výkyvy od dvanácti miliónů zvířat v období dešťů až po pouhých pět miliónů v době sucha. Samice mohou zabřeznout pouze v období dešťů, kdy je hojnost zelené vegetace a naopak samci za dlouhotrvajícího sucha přestávají produkovat životaschopné spermie.
Nejvíce klokanů žije v otevřené savaně s lesíky, ale přizpůsobí se i pouštím a polopouštím, křovinaté stepi, jehličnatému lesu i deštnému pralesu. Při vhodné péči se dokážou sžít i se středoevropským klimatem a bývají tak chováni nejen v zoologických zahradách ale i v soukromých parcích a oborách.
Všichni klokanovití mají některé nezaměnitelné společné tělesné znaky. Hlava je malá v poměru k ostatnímu tělu, lebka dlouhá a úzká, většinou s protáhlým čenichem. Většina z nich má dlouhý mohutný ocas, který je využíván k balancování a pro stabilizaci. Jsou to ploskochodci, což znamená, že našlapují na celou plochu nohy. Mají krátké přední končetiny a velmi silné zadní nohy. Zadní tlapy jsou úzké, a nejdelší a nejsilnější čtvrté a páté prsty na nich jsou využívány pro odraz při skákání. Velikost klokanovitých se liší čeleď od čeledě, takže např. tělo klokana parmy může měřit 40 cm (plus dalších 40 cm ocas), klokana Bennettova, poddruhu klokana rudokrkého, 65 cm (ocas dalších 62 cm) a klokana rudého více než jeden a půl metru s ocasem delším než metr. Nejtypičtějším znakem samic jsou u klokanovitých vaky na břiše, sloužící doslova i přeneseně k donošení mláděte.
Klokan rudý
Jako typický představitel klokanovitých a zároveň největší z vačnatců je vděčným objektem zájmu návštěvníků všech ZOO, které se u nás jejich chovem zabývají (Jihlava, Lešná, Olomouc, Plzeň a Praha). Své jméno získal podle rezavého zbarvení samců, kdežto samice s mláďaty jsou spíše šedavé. Klokani rudí se v klidu pohybují po všech čtyřech a doskakují na ocas, při útěku skáčou snožmo po zadních nohách a stabilitu udržují ocasem drženým ve vzduchu.
Klokan rudý obývá stepní a řídce křovinaté nížiny. Rád se zatoulá i do zemědělské krajiny, kde však nebývá vítán. Přes svou velikost spásá jen trávu, slabší šťavnaté větvičky, listy rostlin a čerstvé výhonky.
Nejaktivnější jsou klokani rudí večer, v noci a ráno, přes den odpočívají ve stínu. Dokážou vyskočit do třímetrové výšky a desetimetrové dálky, na útěku dosahují rychlosti více než 50 kilometrů v hodině. V dobách sucha uplatňují vysoce vyvinutý čich pro nalezení vodních zdrojů až na vzdálenost 200 kilometrů od svých obvyklých pastvišť.
Rodinný a společenský život klokanů rudých funguje v závislosti na ročním období: většinou žijí v menších tlupách, v jejichž čele stojí největší a nejsilnější samec. V době říje se srst samců zbarvuje do ruda a s případným sokem bojují tak, že stojí na zadních nohách, podpírají se silnými ocasy a nemilosrdně se kopou a boxují. V době sucha pak v blízkosti vody klokani utvářejí i více než tisícihlavá stáda.
Samice je březí 30-33 dnů, rodí vždy jediné mládě. To je po narození necelé dva centimetry dlouhé, jen nedokonale vyvinuté a váží necelý gram. Po porodu se s pomocí drápků vyšplhá po matčině srsti do vaku, kde se pevně přisaje ke struku. Bradavka mu v ústech zduří tak, že se ani při nejprudších pohybech nemůže pustit. Sval kolem mléčné žlázy pak několikrát denně "dávkuje" mláděti mateřské mléko přímo do tlamičky. Teprve ve vaku se mu vytvoří zadní končetiny, napřímí uši, začne vidět a naroste mu srst. Zhruba dvouměsíční mládě už občas vystrkuje hlavu ven, a ve věku tří měsíců vak poprvé nakrátko opustí. V sedmi měsících zkouší ochutnat trávu. Mláďata "bydlí" ve vaku 8 měsíců, ale až do roka a půl se do něj při každém nebezpečí vracejí, sají mléko nebo ještě dlouho po tom, co z vaku definitivně vyrostla, se snaží schovat si v něm alespoň hlavu. Pohlavně dospívají ve věku do dvou let a definitivně opouštějí blízkost matky.
V ZOO se klokani rudí rozmnožují dobře. Dospělí samci mohou dosahovat hmotnosti devadesáti kilogramů, samice do třiceti. V přírodě se klokani rudí dožívají dvanácti až osmnácti let, v zajetí i pětadvaceti.
Skippyho kapsa
Zatímco my v Česku pohlížíme na klokany buď jako na legrační stvoření přes ploty výběhů v ZOO, nebo jako na nadpřirozeně inteligentní tvory viz blahé paměti Skippy, nebo jako na trošku zlomyslnějšího gangstera Klokana Jacka, který na plátnech kin prchá s ukradenými padesáti tisíci dolary, australští farmáři mají jasno: klokani jsou škodná - a nejen to, jejich kůže se dá na ledascos využít a jejich maso je více než chutné. V rámci povolených kvót tak udržují stavy klokanů v (pro sebe) přípustných mezích a klokaní maso se stává žádaným vývozním artiklem.
Odborníci na výživu tvrdí, že má vynikající dietetické hodnoty, gurmáni, že jde o maso s lehkým nádechem chuti zvěřiny, které se při správné úpravě stává mimořádně křehkým a chutným. Protože se zmrazené klokaní maso dá koupit i u nás, můžeme zkusit jej vařit, dusit, rožnit, grilovat, smažit, opékat i péct v troubě. Milovníci tatarského bifteku tvrdí, že klokaní maso je výtečné i v syrovém stavu. Proč tedy nezkusit klokaní dušené filety v estragonové omáčce, kostky pečené s rajčaty, opékaný špíz, kuličky s česnekovou majonézou, svíčkovou s rybízovým terčem nebo guláš se sýrem? Dvojnásob nápaditý je recept s názvem Plněná kapsa, který si dovolíme přetisknout z www.varime.euweb.cz:
Potřebujeme 500 g klokaní svíčkové, špenát (nejlépe čerstvý), anglickou slaninu, žampióny, steakové koření, pepř a sůl. – V mase vytvoříme kapsu, osolíme, opepříme zevnitř i zvenku. Kapsu naplníme směsí ze špenátu a žampiónů, sepneme párátky a na pánvi pod pokličkou zprudka orestujeme. Jako přílohu podáváme brambory, krokety, americké brambory nebo pouze zeleninu.
Ještěže byl Skippy vegetarián…
z rubriky Exotická, z dalších rubrik...
:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA
:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Podzimní nálada (prosinec 2006)
Abeceda plzeňské zoo „E“ (prosinec 2006)
CEAF ZOO LUJ CEAF ZOO 2006 Při ZOO a BZ Plzeň (říjen 2006)
Adopce ptačích mláďat do náhradních hnízd (říjen 2006)
Starostovy starosti s kernteriérem… (říjen 2006)
- Pudl velký
- Obezita
- Onemocnění žaludku
- Psi a výstavy 8. díl - Zkoušky z dospělosti
- Coursing 2.díl - Kdy a jak začít
- Na cestě se psím spřežením
- Vánoční mlsání
- Co pod stromeček?
- Kdybys jen věděl…
- Psí dušičky
- Jak bydlí psi
- Klubová výstava
- Psí zlovyky
- PRO-SPORT pohár – HOVAWART-PRO-SPORT
- PIT BULL SHOW na Křivonosce
- Křešín
- Táto, kup mi kočku
- Kočka bengálská
- Poprvé doma
- Miss kočka
- Lipicán
- Osel není malý kůň s velkýma ušima
- Abeceda plzeňské zoo „E“
- Velké dědictví
- Podzimní nálada
- Klokani
Auditovaná návštěvnost
Planeta zvířat k dostání ve slovenském jazyce také po celém Slovensku
planetazvirat.cz © 2005,2012 ČESKÝ INZERT, RC REAL, EXTRA REALITY & RENÈE MADAM
Planeta zvířat - nejen inzertní měsíčník
INZERTSPOJ, spol. s r.o., Vinořské náměstí 34, 190 17 Praha 9 - Vinoř
Sdílejte článek s přáteli
