NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2007 > Konec roku

Konec roku

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

V době, kdy jsem psal tento příspěvek byl ještě prosinec roku 2006. Všude panovala předvánoční atmosféra vrcholily nákupy a za pár dní nás čekal štědrý den. Kalendář sice avizoval zimu, ale počasí drželo rtuť teploměru vysoko nad nulou a dešťové přeháňky připomínaly spíše aprílové než vánoční dny. Divný byl ten loňský rok a to nejen v rozmarech počasí. Žádné pořádné jaro, chladno, přeháňky a déšť. Z ornitologického hlediska taková mizerná sezóna. Mláďat málo, přírůstky téměř žádné, pak rychlé i opožděné léto, extrémně vysoké teploty dorazily druhou vlnu hnízdění a nastoupil nevýrazný podzim. Ten se protáhl až do poloviny prosince a všichni jsme s napětím očekávali, jaká bude letošní zima. Na druhou stranu silničáři v první půlce ušetřili za posyp, zedníci v klidu stavěli a my realizovali poměrně zajímavé projekty.

Záchranný transfer raků
Koncem roku nás oslovilo Povodí Vltavy a.s., zda bychom pro ně narychlo nezrealizovali záchranný transfer raků na dvou lokalitách, kde budou provádět čištění říčního koryta. V úseku, kde mělo dojít k bagrování naplaveného štěrku, se totiž vyskytovalo velké množství zvláště chráněných živočichů, mezi nimiž byl i rak kamenáč. Toho najdeme v ČR pouze na několika lokalitách, a tak je na jeho ochranu kladen velký důraz. K zásahu bylo vydáno speciální povolení od příslušné správy chráněné krajinné oblasti, která stanovila správci toku závazné podmínky k realizaci celého záměru.V těch bylo mimo jiné nařízeno zajištění odborného záchranného přesunu právě raka kamenáče a raka říčního.
Pro naši organizaci to byla úplně první akce s živočichy tohoto druhu. Proto jsme o odbornou spolupráci požádali pana Davida Fišera z Příbramského muzea. Ten se problematice raků aktivně věnuje již několik let a s podobnými akcemi má neocenitelné zkušenosti. To se konec konců ukázalo hned na našem prvním setkání u řeky. Okamžitě vlezl do koryta řeky a během chvilky držel v dlani osm raků. To jsou samci, tohle zase samice a tohle samice s vajíčky. Zvláště evidujte raky do velikosti 2 cm, v další skupině budou od 2 do 3 cm a pak všechno nad 3 cm. V téhle stružce počítám, že jich bude tak kolem stovky a tady vedle v korytě tak kolem pěti až sedmi set. S údivem jsem stál na břehu a nechápavě koukal.
Po několika minutách jsem stál ve vodě už i já a domlouvali jsme se na samotné realizaci transferu.
Ten musí být proveden co nejefektivněji a nejšetrněji. Nejdříve vyberete přehledné strouhy naplaveniny. Je třeba opatrně nazdvihnout každý kámen, každou skrýš. Kameny vyhazujte na břeh, aby se zvířata do naplaveniny zase nevrátila. Pak je třeba vybagrovat strouhu, která svede vodu z původního koryta. Jakmile začne klesat voda v korytě řeky, začnou z naplaveného štěrku raci sami vylézat a půjdou za vodou. Až bude prostor prázdný, dohledáte opozdilce a bagr musí začít hned odstraňovat suchý štěrk. Nesmí však lžící zasahovat až do koryta, kde je voda, protože ta bude plná raků z vysušené naplaveniny. Až bude štěrk odtěžen, pustí se voda do původního koryta a raci si najdou nové skrýše. Všechno pečlivě změříte, zapíšete a nafotíte. Jak David Fišer řekl, tak jsme udělali. Celkem jsem sebrali přes sto raků z jedné strouhy a minimálně šest set dalších vylezlo ze břehů při snížení vodní hladiny řeky. Závěrem lze říci, že se celá akce zdařila i přesto, že při hledání opozdilců ve štěrkovém nánosu jsme už téměř žádné raky neviděli. Všichni totiž z klesající vodní hladinou své původní úkryty velice rychle opouštěli.

Potáplice v Baumaxu
I přesto, že začátek měsíce prosince byl relativně teplý, navštívil Plzeňský kraj vzácný zahraniční host. Jednalo se o potápivou kachnu ze severní Evropy. Ta se jmenuje potáplice severní a její výskyt je na území ČR zaznamenáván pouze výjimečně a převážně v zimních měsících. Přesněji řečeno, je-li v severní části kontinentu velká zima, posouvají se někteří vodní ptáci jižněji a tím pádem se dostanou až na naše nezamrzlé řeky. Pro takovou potáplici severní je potom Česká republika něco podobného, jako pro našeho čápa Afrika. Ve skutečnosti to jsou nádherní ptáci hnízdící na jezerech ve Skandinávii a zimující u severních moří. Živí se převážně rybami a při jejich lovu vydrží až 2 minuty pod vodou, uplave 100 m a je schopna se potopit až do hloubky 60 m. Spatřit tento druh v naší volné přírodě není jednoduché a tak jsme byli z nočního výjezdu do Baumaxu doslova nadšeni.
K čemu vlastně došlo? Potáplice pravděpodobně za tmy protahovala při řece Úslavě, když se dostala do zastavěné části města. Zde ji oslnil rozsvícený Baumax stojící těsně vedle řeky. Nechtěně škrtla o dráty vysokého napětí a nouzově přistála na síti natažené přes venkovní prostory zmiňované prodejny. Síť jí však neudržela a tak propadla mezi okrasné dřeviny, pytle se substráty, květníky a nakupující zákazníky. Ti překvapeni neznámým ptákem okamžitě volali na naši záchrannou stanici. Už podle popisu mi bylo jasné oč jde a tak jsme zvíře zhruba za patnáct minut zajistili. Naštěstí potáplice pád přežila bez vážnějšího poranění a proto jsme ji hned druhý den okroužkovali, zvážili, změřili a vypustili. Na řece Berounce se však dlouho nezdržela a ihned po posazení na vodní hladinu se potopila, vyplavala zhruba po 50 metrech a druhý den jsme ji v lokalitě už neviděli.

Chcete mě?
Ne, nebojte, nejde o žádný můj osobní inzerát či text do seznamky. V tomto případě se samozřejmě jedná o známý pořad České televize, zaměřený zejména na domácí zvířecí mazlíčky. K nám se štáb ČT rozjel po předchozí dohodě i s hercem Zdeňkem Srstkou, aby natočil něco málo o zimování volně žijících zvířat z naší přírody. Točili jsme téměř celý den a to jak na záchranné stanici živočichů, tak hlavně v terénu. S kamerou jsme zajeli k řece Berounce na významné zimoviště vodního ptactva, podívali se do plzeňských parků na obří krmítka či na sídliště Vinice za netopýry. Nezapomněli jsme ani na lesní zvěř, remízy a ježky. Krátce jsme pohovořili o zimování savců, ptáků, plazů i obojživelníků. Bohužel špatné počasí a světelné podmínky nám časově nepřáli a tak chybějící záběry doplnily tématicky zaměřené fotografie i DVD záběry. Osobně jsem byl velice zvědav, jak celá akce dopadne a zda se bude finální výsledek divákům vůbec líbit.
Přece jen se jednalo o obsáhlé téma s poměrně náročnými scénami. Pevně věřím, že těm, co krátkou reportáž nakonec viděli, se líbila a že i nadále budeme s ČT točit další zajímavé příběhy.

Tímto krátkým příspěvkem bych se rád s našimi čtenáři rozloučil a dodatečně jim popřál vše nejlepší v roce 2007. Doufám, že i v tomto roce se budeme potkávat na stránkách Planety zvířat a že i nadále se s Vámi budeme moci dělit o naše zážitky i příběhy.

Sdílejte článek s přáteli

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Různé - potřeby a příslušenství, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: Různé

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Jak se točí film (červen 2006)
• Jak vybrat registr pro čipované zvíře? (červen 2006)
• Hello, Amerika - 3. díl (květen 2006)
• Hello, Amerika - 2. díl (duben 2006)
• Poděkování (duben 2006)

VYDÁNÍ ČASOPISU: