NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > únor 2007 > Plzeňská ZOO „H“ [1. strana ze 3 stran]

Plzeňská ZOO „H“

Cesta napříč abecedou za zvířátky plzeňské zoo nám utěšeně pokračuje a dospěla už k písmenku „H“. Zde se můžeme pochlubit například velkou kolekcí hlodavců, hmyzožravců, hus, hrdliček, holubů i hadů.

Začněme tentokrát třeba v teráriích. V tropickém pavilonu, hned vedle velkých krajt, obývá rozměrné terárium s leguány zelenými hroznýš královský. Při porovnávání rozdílů můžeme s pomocí jmenovek zjistit, v čem všem se liší od svých sousedek. Především jde o region, hroznýš je Američan. Poté jde o způsob rozmnožování – rodí živá mláďata. Hroznýš patří mezi nejčastěji chované a množené druhy hadů a jeho život je dobře znám. V plzeňské zoo nechybí na 4 desítky let a rovněž se zde rozmnožil.

Někoho možná překvapí, že není hroznýš jako hroznýš a není pouze jeden jediný hroznýš. Na americké pevnině, ale také na Antilských ostrovech, žijí tzv. hroznýšovci rodu Epicrates. Jedním z nich je v Akva Tera plzeňské zoo chovaný hroznýšovec duhový. Obývá v 10 poddruzích státy Střední a Jižní Ameriky, od Panamy a Kostariky až po jižní Peru a Brazílii a severní Argentinu. Jde o terestrický druh. Dorůstá délky 1,5 m. Aktivní je v noci, kdy zesvětluje své zbarvení. Loví drobné obratlovce (savce, ptáky, ještěry, žáby) , v zajetí dostává menší hlodavce a kuřata. Většinou žije samotářsky. Páří se v září až listopadu, mláďata se rodí v dubnu až červnu v počtu 8–16. Velikost mláďat je kolem 300–400 mm, hmotnost 15-25 g. Pohlavně dospívají ve 3.-4. roce života. U našich chovatelů se rozmnožuje. ZOO Plzeň chová poddruhy Epicrates c. cenchria i Epicrates c. maurus. V minulosti rozmnožila plzeňská zoologická zahrada i vzácného hroznýšovce kubánského.

Další hroznýši jsou k nalezení na Madagaskaru a hroznýšci rodu Erix dokonce např. v Turecku. Některý ze tří druhů madagaskarských hroznýšů by se měl v průběhu roku 2007 objevit v dokončeném pavilonu věnovaném fauně a flóře tohoto ohroženého ostrova. Jedním z nich je hroznýš Dumerillův. Na rozdíl od hroznýše královského nemají tito hadi tak velký počet mláďat, protože jednak na Madagaskaru nežijí větší predátoři, jednak nemají tak pestrou nabídku potravy. Žije skrytě v málo přístupných oblastech a ačkoliv patří mezi chráněné druhy, je ohrožen lovem pro turistické suvenýry. V zajetí dospívají samci o rok dříve než samice.

V teráriích ještě chvilku zůstaňme. V plzeňské kolekci potkáme zajímavou želvu s názvem hlavec plochý a také skokana hrabavého, nazývaného nyní hrabatka drsná. Hrabatka drsná je obrovitý skokan dorůstající až 20 cm. Širokou tlamu má na spodní čelisti vyzbrojenu dvěma špičatými výrůstky, které mu mohou pomoci udolat i větší kořist, jako jsou drobní plazi a savci. Samci brání vylíhlé pulce. Pokud pulci zůstanou uvězněni ve vysychajícím okraji nádrže, prohrabává jim samec kanálek do hlubší vody.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA