NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > únor 2007 > Když se splaší žirafy [1. strana ze 6 stran]

Když se splaší žirafy

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Z denního tisku: (eZOO, 19.10.2006) V důsledku rozsáhlého výpadku dodávky elektrického proudu ve středu večer v Královéhradeckém kraji uhynuly v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem tři mláďata žirafy Rothschildovy. Událost vyšetřuje policie. Podle slov ředitelky ZOO bylo přímou příčinou úhynu zřejmě to, že po zhasnutí osvětlení v pavilonu žiraf se světla náhle rozsvítila. „Zvířata se splašila, padla na zem a utrpěla smrtelná zranění. Jak k tomu přesně došlo, se už asi nedovíme," uvedla Holečková. „V pavilonu máme noční osvětlení, protože žirafy jsou velmi lekavé a v minulosti se nám stalo, že za noční bouřky a při silném větru došlo k podobné události," vysvětlila.

Žirafy v ohrožení

Žirafy jsou zapsány na červeném seznamu IUCN v kategorii nižší riziko ohrožení. Jejich přirozeným nepřítelem v přírodě jsou lvi, levharti a hyeny, kterým jsou však schopny se účinně bránit kopanci – a mnohdy útočníka na místě zabijí.

Bohužel, tento způsob obrany je bezzubý vůči pytlákům vyzbrojeným puškami. Žirafy jsou loveny kvůli střapci na svém ocasu, který je buď prodáván turistům jako suvenýr, nebo ponechám k domácímu používání na odhánění much. Zbytek mrtvého zvířete zůstane na místě nevyužitý.

Přestože jsou žirafy v přírodě ohroženým druhem, v zajetí se jim daří poměrně dobře a dokonce se tu i rozmnožují. Tři mláďata uhynulá v královédvorské ZOO však nebyla chovnými zvířaty, takže škoda, která tu vznikla, je "jen" finanční.

Výrazným povahovým rysem žiraf je lekavost a v kombinaci se sníženou stabilitou to může být smrtící kombinace - více než čtyřmetrový krk a dlouhé nohy na rovnováze nikomu nepřidají. Pokud se zvířata polekají ve volné přírodě bouřky, predátorů apod., uklouznou a padnou na zem, mají stojící kusy dostatek prostoru, aby ty ležící neušlapaly. Leknutí ze znovurozsvíceného světla v omezeném prostoru pavilónu však dokonalo svoje.

Dalším svérázným znakem žiraf je to, že se v zajetí nerady pohybují a tak nijak nestrádají omezenou velikostí výběhu. Nové prostory navíc nemají rády a starší jedinci si jen velmi těžko zvykají.

Žirafy u nás: slivovice zachraňuje

Podle loňských statistik (ISIS 2005) chovalo na celém světě 428 zoologických zahrad 1141 žiraf sedmi poddruhů. I když je Evropa původním životním podmínkám afrických žiraf hodně vzdálená, přesto se podílí na celosvětovém chovu 42 procenty. České ZOO mají na těchto údajích lví, pardon, žirafí podíl, protože se úspěšně zapojily k programu na záchranu právě v přírodě kriticky ohroženého poddruhu - žiraf Rothschildových. Těch jsou ve své původní domovině jen necelé tři stovky, kdežto v českých a slovenských ZOO je chováno více než šedesát jedinců. V naší republice se chovají nejen ve Dvoře Králové n. L., ale také Liberci, Olomouci, Ostravě, Praze, Ústí n. L. a ve Zlíně.

Žirafy síťované jsou v přírodě momentálně nejrozšířenějším poddruhem, ale v našich ZOO (pouze ve Dvoře Králové a v Brně) je právě proto najdeme v menším počtu: není třeba se jejich chovu věnovat natolik cílevědomě.

Ovšem, i když se uvádějí statistiky zvířat žijících ve volné přírodě, musíme si uvědomit, že tato volnost má své meze: znamená totiž pouze to, že žirafy mohou být jen relativně svobodné v rezervacích, národních parcích nebo na soukromých farmách. Z toho důvodu už nejsou povolovány vývozy dalších zvířat z Afriky, takže každá zoologická zahrada musí uvážlivě hospodařit se svým stávajícím genovým fondem. Jednotlivé instituce se proto sdružují, zakládají chovné programy pro zachování ohrožených druhů, vedou chovné a plemenné knihy a zvířata si vzájemně vyměňují nebo zapůjčují.

Pokud je nutný umělý odchov žirafích mláďat, není to jednoduchá záležitost a vyžaduje spoustu trpělivosti, odborných znalostí a finančních prostředků. Jsou však už vypracovány odborné postupy, jak z doporučených kojeneckých mléčných výživ získat mléko svým složením i teplotou co nejpodobnější pravému žirafímu mateřskému mléku – a "kojit" jím mláďata po dobu jednoho roku. Ve Dvoře Králové se před časem objevily komplikace i jiného rázu – když se zde narodila tak slabá samička, že se nemohla postavit. Proto bylo třeba jí prvních dvanáct dní života zpevňovat a prokrvovat nohy pomocí termozábalů, které se běžně používají pro sportovní koně, a třikrát denně masírovat nejprve slivovicí a později lihem.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA