NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > březen 2007 > Jak se budí MEDVĚDI [1. strana ze 4 stran]

Jak se budí MEDVĚDI

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Probuzení

Nejprve opouštějí brlohy samci a až o několik týdnů později samice – zejména tehdy, mají-li mláďata. Medvědi žijící v našich zoologických zahradách do zimního spánku neupadají, protože mají stálý přísun potravy, i na nich je ale během zimních měsíců patrné snížení aktivity.
Probuzený medvěd nejprve po opuštění brlohu vyloučí střevní obsah, který se v jeho těle hromadil po celou dobu zimního spánku. Zatímco na podzim se k spánku ukládala statná a dobře živená zvířata, teď na jaře jsou kost a kůže. Budou mít co dohánět.
První dva až tři týdny po probuzení však medvědi nic nežerou, protože nějaký čas trvá, než začne organismus zase správně fungovat. I po této době toho však jarní příroda k jídlu moc nenabízí. Medvědi nejprve spásají trávu, vyhrabávají kořínky, hlízy a cibule rostlin a teprve později se začnou shánět i po masité stravě. Jídelníček si doplňují larvami, brouky, mršinami a někdy uloví nějaké zvíře.

Rodinný život medvědů

Některé medvědice během zimního odpočinku porodily medvíďata. Uvádí se, že se 60 % všech mláďat nedožije dospělosti z důvodu hladu, nemocí i vybíjení ze strany "lovců". Ta šťastnější se učí od matky rozpoznávat, co všechno lze sníst, vidět, slyšet a cítit hrozící nebezpečí, poznat, kdy je třeba utéct a kdy naopak bojovat. Medvědice pečující o mláďata může být velmi nebezpečná, respekt má pouze z dospělých samců svého druhu, kteří by mohli medvíďata zabít. Pokud dojde k náhodnému setkání se samcem, medvědice ihned vyhání medvíďata na strom. Medvědice pečuje o svá mláďata dva a půl roku, výjimečně i tři až čtyři roky. Ani po této době ji medvíďata nehodlají dobrovolně opustit, takže matka, která má biologickou potřebu znovu se pářit, je od sebe agresivně odhání. Když mláďata pochopí, že jsou definitivně zavržena, zůstávají ještě dvě sezóny spolu.
Počátkem léta se medvědi páří. Samotný akt může trvat až 45 minut a to proto, že se až během této doby vyprovokuje ovulace. Příliš krátké páření by nemuselo stačit pro uvolnění vajíčka. Medvědice většinou rodí více mláďat, přestože každá ovulace uvolní jediné vajíčko. Vícečetné vrhy jsou proto výsledkem opakovaného páření. V oblastech, kde žije hodně medvědů, se tak snadno stane, že se samice páří s několika různými samci a medvíďata mívají různé otce.

Medvědí jídelníček

Medvědi hnědí jsou rozšířeni s výjimkou některých ostrovů po celé severní polokouli. Žijí v Evropě, severozápadní Africe, v Asii severně od Himalájí a na ostrově Hokkaidó, v severní Americe až po Mexiko. Obývají převážně lesy, ale vyskytují se i v tundře, v horách a na pobřeží. Aktivita je převážně perpuskulární (soumračná). Živí se převážně rostlinami, ovocem a lesními plody. Jsou skuteční všežravci a snědí všechno, co najdou — kořínky, malé savce, ryby i mravence. Maso tvoří jen čtvrtinu jejich jídelníčku a i když je to většinou hmyz, jsou schopni skolit i jelena, bizona nebo soba - podle toho, co se v jejich okolí vyskytuje. Dospělý jelen či los se medvěda příliš bát nemusí, ale jejich novorozená mláďata se medvědí kořistí stávají poměrně často.
Pro severoamerické a kamčatské medvědy nastává čas hodů v době tahu lososů. Medvědi se stěhují k řekám, kde nejvýhodnější místa obsadí nejsilnější jedinci. Pokud je lov úspěšný, lovec pro sebe vybírá jen nejtučnější kousky, kůži, mozek a jikry, a maso nechává. To zužitkují mladí slabší medvědi, kteří pro svůj růst potřebují právě dostatek svaloviny.
Tam, kde nejsou podmínky pro rybolov, jsou medvědi závislí na úrodě lesních plodin a ořechů. V období léta a podzimu musí medvědi zkonzumovat až 13 kilo potravy denně, aby přibrali každý den dva kilogramy. Přitom brusinky, maliny a podobné plody nejsou nijak kaloricky výrazná strava, takže medvěd musí každý den zkonzumovat například 200 tisíc kusů těchto bobulek.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA