Léto a vnější parazité

Sdílejte článek s přáteli

 kliknutím náhled zvětšíte

Pes napadený dospělými jedinci vší se urputně drbe a škrábe stejně jako po napadení blechami. I vši totiž nabodávají kůži a sají jeho krev, což může způsobit záněty, ekzémy, alergie apod.

Vši

Veš psí je ektoparazit (tj. vnější cizopasník) mnohem vzácnější než blecha psí. I vši jsou dokonale přizpůsobeny k cizopasnému způsobu života. Stejně jako blechám chybějí i vším křídla. Mají tělo zploštělé shora dolů, zatímco tělo blech je zploštělé ze stran. Mají kratší silné končetiny, které však nejsou přizpůsobeny ke skákání jako u blech, takže jsou poměrně málo pohyblivé. Larvy i dospělci vší se živí krví hostitele po nabodnutí kůže, což způsobuje psovi úporné svědění se stejnými následky jako po pokousání blechami: pes se škrábe a kouše a tím si na kůži způsobuje drobná povrchová zranění. Ta se stávají vstupním místem pro infekci, pokud už veš samotná není nositelem. Běžným následkem jsou úporné ekzémy. Když se rozhrne srst zavšivenému psovi, veš nijak nespěchá do úkrytu.

Vši jsou psí – ty na člověka nejdou...

Vši se většinou přenášejí ze psa na psa přímým stykem. Nepřímý přenos je vzácný. Protože neskáčou, může k přenosu dojít jen při bezprostředním setkání dvou psů. Na člověka veš psí nepřechází.

Celý vývoj vší se na rozdíl od blechy odehrává na těle hostitele. Oplozené samice kladou vajíčka do srsti psa, kde je zvláštním tmelem lepí k jednotlivým chlupům. Vajíčka nalepená na chlupy označujeme jako hnidy. Podle nálezu hnid lze také spolehlivě rozpoznat, že pes je zavšivený. Hnidy jsou zpočátku bílé, na povrchu lesklé. Když je víčkem, které je na jednom konci, opustí larva nebo nymfa, změní se jejich barva. Když najdeme hnidy obojího zbarvení, znamená to, že pes je hostitelem vší už delší čas.
Ke svému vývoji potřebují vajíčka vší stálou teplotu těla hostitele. Při ní se larvy líhnou asi za 30 dní. Protože jsou tato vývojová stadia tvarem těla velice podobná dospělým vším, nazývají se někdy také nymfy. Klidové stadium neboli kukla ve vývoji vši chybí. Larvy či nymfy ale prodělávají další vývoj, vytvářejí se u nich pohlavní orgány a mění se v dospělé vši.
Vši si vybírají na psech především místa na hlavě, zvláště na čenichu, v těsné blízkosti pysků, očí a uší. Často je najdeme zespoda na krku, na prsou a na hrudi. Při silném napadení psa, kdy je na jednom hostiteli až několik tisíc cizopasníků, se však vši zdržují kdekoli.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA  

• > ročník 2011 <
• > ročník 2010 <
• > ročník 2009 <

---

• > ročník 2008 <

---

• > ročník 2007 <
• prosinec
• listopad
• říjen
• září
• srpen
• červenec
• červen

1. Australský honácký pes
2. Smysly psa - sluch
3. V módě je voříšek
4. Překrmování psů
5. Psi a výstavy
6. Léto a vnější parazité
7. Crufts 2007
8. Když se narodil pes
9. Onemocnění dutiny ústní
10. Povinné očkování psů proti vzteklině
11. Psí sporty
12. Chov koček (nejen) v ČR - 6. díl
13. Ocicat
14. Jak zabránit úrazům kočky
15. Kdo si hraje, nezlobí
16. Kočičí srst
17. Andulky
18. Shagya arab
19. ZOO Plzeň "K"
20. Co nového v CEAF ZOO?
21. Srnčí zvěř ve městě
22. Jak jsem hladila tygra

• květen
• duben
• březen
• únor
• leden

---

• > ročník 2006 <

---

• > ročník 2005 <

---

• > ročník 2004 <

---

• > ročník 2002 <

---

• > ročník 2001 <

---

• > ročník 2000 <