NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červen 2007 > Srnčí zvěř ve městě [1. strana ze 2 stran]

Srnčí zvěř ve městě

Není to tak dávno, co jsem v hlavním televizním zpravodajství viděl reportáž o tom, jak nedostatkem povrchové vody trpí nejen zemědělci, lesáci a zahrádkáři, ale i lesní zvěř. Abych pravdu řekl, doslova s údivem jsem poslouchal vyjádření některých myslivců o tom, jak když chtějí zvěř v lese udržet, že musí vytvářet umělá napajedla a vozit vodu do lesa v plastových barelech. Netvrdím, že extrémní sucha zvěři prospívají, ale že bychom museli vozit srnčí zvěři do lesa vodu, jako to dělají například v některých afrických národních parcích, tak tomu v našich poměrech zrovna moc nerozumím.

Každopádně zvěř, zejména srnčí, má v našich lesích, kulturní krajině a hlavně pak v zástavbě jiné, dle mého pohledu, mnohem závažnější problémy. Důkazem toho je i 14 výjezdů, které jsme s kolegy během posledních dvou měsíců absolvovali. Ve většině z nich se jednalo o odchyt mladších potulných srnců, kteří v rámci přirozené migrace hledali ne vodu, ale své nové teritorium a působiště. Někteří z nich byli do zástavby prokazatelně zahnáni psy, lidmi či dopravou. Jiní se pouze chtěli přesunout na novou lokalitu a cestou narazili na město, kde se ztratili. Na vině nebylo ani tak sucho, jako ta naše šílená lidská rozpínavost, výstavba satelitních městeček, průmyslových hal a dělení krajiny vysokými ploty. O tom, že si nevymýšlím, se máte možnost přesvědčit sami. Ze všech zmíněných výjezdů za srnci jsem vybral pouze ty zajímavější a převážně s pozitivnějšími konci.

Srnec pár metrů od náměstí Republiky
Necelých 800 m od chrámu svatého Bartoloměje a plzeňské radnice jsme chytali zatoulaného srnce plovoucího v korytě řeky Radbuzy mezi zvýšenými břehy Anglického nábřeží. Za přihlížení desítek kolemjdoucích, asistence policie a hasičů jsme se snažili odchytit zmatené zvíře jak ve vodě, tak na úzkém pásu travnatého břehu. Podle svědků běhalo zvíře několik hodin po rušných komunikacích pár metrů od historického jádra našeho města a následně ve snaze se zachránit, skočilo do řeky. Bohužel však srnec plaval proti proudu, čímž se dostával hlouběji a hlouběji do středu města. Když narazil na čtyři metry vysoký jez a ještě jednou tak vysoké strmé kamenné stěny regulace koryta řeky, byl doslova bez šance a více než 4 km od nejbližší otevřené krajiny. Svůj boj však nevzdával a tak mokrý, částečně vyčerpán, běhal mezi kamennými stěnami nábřeží. Zde si ho všimli lidé a volali hasiče, policii i nás. Na místě jsem byl s kolegyní Hankou během chvilky. Natáhli jsme odchytovou síť, zablokovali všechny ústupové cesty a snažili se zvíře nahnat do připravené pasti. Srnec byl však z nastavených překážek ještě více nervózní a proto místo běhu po suchu se opět vrhal do vody. V jeden okamžik to vypadalo, že se budeme muset koupat také, ale naštěstí byl ve finále odchycen na břehu do sítě natažené mezi dvěma běžícími lidmi. Následovalo zpacifikování zvířete, jeho naložení a převoz zpět do volné přírody.

DALŠÍ STRANA

[1] 2

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Různé - služby, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: Různé

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Safari v Zambii (květen 2007)
• Horký duben (květen 2007)
• Šimpanzí sirotčinec aneb opičí láska v Zambii (březen 2007)
• Únorové výjezdy (březen 2007)
• Jak se budí MEDVĚDI (březen 2007)

VYDÁNÍ ČASOPISU:
O AUTOROVI:
autor: Karel Makoň
email: makon.k@tiscali.cz
web: http://ptactvo.stb.cz

Zakladatel a od roku 1992 statutární zástupce Dobrovolného ekologického spolku - ochrany ptactva, který provozuje Záchrannou stanici živočichů v Plzni. V roce 1994 zaměstnán v Zoologické a botanické zahradě města Plzně, kde pracuje jako ošetřovatel dravých ptáků. V roce 1995 přechází na Odbor životního prostředí k Magistrátu města Plzně. Zde se zabývá kontrolní činností na oddělení samosprávy, vyjíždí i k ekologickým haváriím a následně kontroluje chovatele živočichů podléhajících registraci CITES. Od 1. dubna 2002 odchází z úřadu a stává se vedoucím Záchranné stanice živočichů v Plzni. Okrajově vykonává stráž ochrany přírody a je zástupcem krajského koordinátora ve Skupině pro ochranu a výzkum čápa bílého. Je Členem České společnosti ornitologické a Západočeské pobočky ČSO.

Auditovaná návštěvnost

Planeta zvířat k dostání ve slovenském jazyce také po celém Slovensku