NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > srpen 2007 > ZOO Plzeň "L" [1. strana ze 2 stran]

ZOO Plzeň "L"

Dnes nás čeká výlet za některými nejznámějšími zvířaty světa.

Prvním z nich je královská šelma, heraldický symbol, majestátný lev pustinný. V případných anketách popularity by se bezpochyby držel na předních příčkách. Pokud v nějaké zoo chybí, pak většinou díky její specializaci na jiný region mimo Afriku a Asii nebo některou skupinu živočichů bez šelem. Dnes už totiž klasické zoo chovají lvy ve skupinách v otevřených rozsáhlých přírodních výbězích, éra klecí snad již definitivně skončila. Lev měl několik poddruhů (neboli geografických ras), řada z nich, již většinou s přispěním lidí, vymřela. V plzeňské zoo nechybí posledních 67 let. Ve 40. a 70. letech 20. století se zde lvi rozmnožovali. Vystřídalo se asi deset párů, nebo dříve i malých skupin. Lvi žijí v zoo vzácně až 20 let, v přírodě je jejich život o několik let kratší. Není bez zajímavosti, že jméno Paša bylo v Plzni kdysi použito pro lvice, v posledních letech pak pro lví samce. Nyní zde žijí od roku 2002 populární berberští lvi Vilém a Zuoina (čti Zvina) a čeká nás nové svatební dění, příjezd nové samice. Čtenáře Planety zvířat pochopitelně budeme informovat.

Když jsem před lety začal sbírat pohlednice cizokrajných zvířat (tehdy známého fotografa Ericha Tylínka) a seznamovat se s jejich životem, objevil jsem na nich postupně nápisy: levhart, levhart sněžný, levhart obláčkový, leopard a později i další. Možná stojí za to si říci, jak to s těmi levharty vlastně je. Základní druh se jmenuje levhart skvrnitý a na rozsáhlém původním areálu rozšíření vytvořil podle některých zoologů ke 20 poddruhům, podle jiných až tři desítky. Řada z nich je na hranici vymizení a některé již vymřely. Tuzemské zoo chovají v posledních letech zejména levharty perské, mandžuské, cejlonské, čínské a jihoafrické. Levhart patří do rodu Panthera spolu s tygrem, lvem a jaguárem. V jiných jazycích se mu říká leopard (např. slovensky, anglicky apod.) a tento název se občas používá i u nás. Jde ovšem o jedno a to samé zvíře. Zejména černé variantě pak bývá přiřazováno jméno pardál či panter. Nejde však o zvláštní druh či poddruh zvířete, ale změnu zbarvení srsti (tzv. melanismus) u populací žijících v tropických pralesech. Právě u nich, ale i u skvrnitých levhartů a dalších velkých šelem došlo v zoo v 19. a první části 20. století k nekontrolovanému křížení poddruhů a vytvoření jakéhosi levharta "domácího" (terminus technicus zní i "zahradního" či hybridního). Nyní jsou v mezinárodní spolupráci zachraňovány čistokrevné poddruhy, pro zvířata jsou vytvářeny regionální plemenné knihy, rodokmeny, koeficient příbuznosti apod. Pojďme se věnovat levhartům v Plzni – nyní je zde samička čínského poddruhu Nurika, která je známá svým skrytým životem a soumračnou aktivitou. Místní samec Richard uspěl na svatební misi v liberecké zoo a stal se otcem tří potomků. U tohoto poddruhu jde v České republice o odchov po více než pětadvacetileté přestávce. Pro zajímavost uveďme, že latinský název Leopardus pardalis patří úplně jiné šelmě, ocelotovi velkému. Levhart sněžný má jiný název irbis horský a čtenářům Planety je již dostatečně známý. Velmi ohroženým druhem středně velké kočkovité šelmy je potom pardál obláčkový z tropické Asie, se kterým se můžete setkat v zoo v Praze.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA