NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > srpen 2007 > Mufloni v Praze [1. strana ze 3 stran]

Mufloni v Praze

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Statný mufloní beran protlačil hlavu a přední část železnou branou do areálu nemocnice, zbytek trupu i s třepajícíma nohama bezmocně zůstal viset zaklíněný mezi tyčkami brány. Hasiči nejprve s pomocí hydrauliky železné tyče roztáhli. Jakmile sevření povolilo, začala nebezpečnější část záchranné akce. Hasiči museli chytit zvíře za zadní nohy a vystrčit ho z brány ven, aniž by někoho pokopalo. Naštěstí muflon nebyl zraněný, takže mohl být hned vypuštěn za svým stádem. Potkat muflony v Krči nebo Kunraticích není nic neobvyklého. Žijí v Kunratickém lese a rádi se popásají na protihlukovém valu mezi Zeleným údolím a Vídeňskou ulicí. (Z denního tisku 19. 5. 2007)

Zmíněnému muflonovi zůstala brána nemocnice zavřená nejspíš kvůli neuzavřené zdravotní pojistce. Nevíme tedy, jestli se snažil dostat na zdejší proslulé Transplantcentrum, nebo spíš na kardiologii…

Původ

Nejen podobný vzhled a velikost, ale také stejný počet chromozomů, složení krevního barviva i mléka mají mufloni a primitivní plemena ovcí.

Biologové se zatím snaží o odpověď na otázku podobnou té o slepici a vejci: co bylo dřív, muflon nebo ovce? Domestikovaná ovce (Ovis aries) má s muflonem (Ovis musimon) tolik společných znaků, že může platit jak teorie "muflon je genetickým předchůdcem dnešních ovčích plemen", tak "muflon je zdivočelou formou raně domestikovaných neolitických ovcí".

Tuto druhou teorii podporují vykopávky z doby bronzové na různých místech Sardinie, ve kterých se našly drobné sošky ovcí, nápadně se podobajících muflonům. Ze středomořských ostrovů se muflon dostal nějakým způsobem do kontinentální Evropy, jak dokládají jeho fosilní pozůstatky nalezené v Dolních Rakousích a v Sedmihrad- sku, přičemž se příliš neliší od dnešních muflonů.

Klimatické výkyvy, zejména poslední doba ledová, a pravděpodobně i šelmy pak muflony z Evropy na nějaký čas vytlačily. Později ve starověku už ovšem muflona opět chovali Řekové i Římani. Důkazem pro to jsou různá vyobrazení muflonů, dokládající, že byli používáni mj. i pro boje v arénách.

V novověku začal být muflon záměrně šířen po celém světě, v některých oblastech s endemickou flórou a faunou (na Havajských ostrovech nebo v Au- strálii) však nadělal víc škody než užitku.

Mezi příbuzné muflona patří kromě domácích plemen ovcí, koz a hovězího dobytka také kamzík horský, kozorožec horský nebo koza bezoárová.

U nás

Poprvé k nám byli mufloni dovezeni z Vídně a vysazeni ve Staré oboře v Hluboké nad Vltavou v 50. letech 19. století, odkud se postupně rozšířili do dalších oblastí. V roce 1956 se počet muflonů na celém světě odhadoval na 14 500 kusů, z čehož žilo v Československu téměř 40 procent. I když přesné počty nejsou známy, tento poměr zhruba platí dodnes. Uvádí se, že na našem území dnes žije 15 000 jedinců, kteří se zde velice dobře aklimatizovali.

Kromě železných bran má u nás muflon snad jediného přirozeného nepřítele, a to ještě jen v několika oblastech u nás: rysa ostrovida. Větším ohrožením je pro muflona člověk. Volně žijící muflony, kteří už zpravidla ztratili plachost, "loví" pytláci i sváteční lovci – klienti majitelů honiteb. Ti regulují četnost stád i druhotně tím, že zabíjejí mufloní samce v produktivním věku, leckdy i v době hájení, a to pro jejich dekorativní rohy.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA