Psí kosmonauti
To Rusové vsadili na psy. Ve výzkumném programu bylo do roku 1961, kdy se do kosmu podíval první člověk, celkem 32 psů, kteří byli trénováni v centrifugách, v tlakové komoře ap. Postupně byli vypouštěni celkem v devětadvaceti raketách, přičemž deset psů při tom zahynulo. Prvním psem vyslaným do vesmíru byla sice fenka Lajka, ale ještě před ní se podívali při výškových sondážních letech do horní vrstvy atmosféry jiní psi, podle některých pramenů v červnu 1951 Dezik a Cigan, podle jiných v červenci stejného roku Miška a Čižik. Je možné, že platí obojí tvrzení – protože výsledky kosmického snažení se v tehdejším Sovětském svazu zveřejňovaly (nebo spíše nezveřejňovaly) podle právě panující mezinárodní politické situace. Pokusní psíci byli umístěni každý ve své vlastní kabince, resp. schránce, se kterou se pak na padácích v pořádku vrátili na matičku Zemi. Cigan dokonce úspěšně absolvoval ještě další let a pak už jen spokojeně několik let žil u akademika a předsedy Vesmírné komise SSSR Anatolije Blagonravova, který údajně dozíral i na to, aby na Cigana nikdo ani o málo nezvýšil hlas. To Dezik doplatil při svém dalším letu na to, že se včas neotevřely padáky dopravující kosmickou kabinu na Zem a zahynul i se svou spolucestující fenkou Lisou.
Dalšími fenami, které si nedobrovolně vyzkoušely testovací výškové parabolické lety, byly Odvažnaja a Sněžinka na sovětských raketách R-2A. Cestu touto raketou absolvoval také králík Marfuša.
Podle T. Přibyla však byly provedeny pouze tři podobné pokusy se psy. Tento autor také uvádí jako zajímavost, že všichni pokusní psíci byli bílé barvy s černými znaky, což byla v době černobílého televizního vysílání ideální kombinace pro případné přímé přenosy.
Lajka
Dnes se už pravděpodobně nedozvíme, proč se kosmické prvenství nepřiznalo úspěšnému Dezikovi, ale jeho nebohé následovnici Lajce. Možná proto, že strávila ve skutečném kosmu a na oběžné dráze delší čas, ať živá nebo mrtvá, možná pro její osud mučednice, možná proto, že byla trochu jiná politická situace. Mezi Sovětským svazem a Spojenými státy zuřila v padesátých letech studená válka a světové velmoci demonstrovaly vzájemně svou sílu a moc, mj. i na poli vědy a techniky a především v oblasti kosmického výzkumu. Informace o dění u našich tehdejších sousedů byly jen takové, které oni sami vypustili, a pokud už měly pravdivé jádro, všechno kolem bylo přísně korigováno. To platilo nejen o medializaci cesty Lajky do vesmíru.
Rusové měli vyvinutou a ke startu připravenou druhou variantu své první úspěšné kosmické družice, které v té době kroužily po orbitě, Sputnik 2, s hermeticky uzavřenou kabinou cylindrického tvaru. Pro budoucího psa-kosmonauta tu byla připravena zásoba potravin ve formě želé, vyřešen byl i systém regenerace vzduchu a tepelná a tlaková regulace, byly tu lékařské přístroje pro záznam dechu, tepu, krevního tlaku a srdeční činnosti. Program měl běžet pět dní, po kterých bylo zvíře odsouzeno k záhubě.
Výběr vhodného adepta na první vesmírný let probíhal v ulicích Moskvy, kde se potulovali bezprizorní psi. Bylo rozhodnuto, že poletí menší kříženec ženského pohlaví, protože fenky mají méně komplikované močení a tím, že při něm nemusejí zvedat tlapky, potřebují k životu menší prostor.
Do prvního kola se dostaly fenky, které reagovaly klidně na první zkoušku na centrifuze. Potom byly připravovány na stísněné poměry v kabině družice, a to tak, že je na dva až tři týdny zavírali do stále menších klecí. Ty, které obstály, dostávaly další formy výcviku včetně toho, že si musely zvykat na přetlakové kombinézy. Do kola předposledního se dostaly tři fenky – Muška, Albína a Limončik (Citrónek), které se začalo říkat Lajka – snad podle ruského názvu plemene husky, jehož měla být křížencem. Albína byla prvním náhradníkem a v rámci výcviku absolvovala dva lety ve výškové raketě, Muška byla hlavně využívána na testování výstroje a lékařských přístrojů. Když přišlo narychlo rozhodnutí o startu, dostalo se právě Lajce cti položit život na oltář vědy, protože Sputnik 2 nebyl konstruován pro návrat na Zemi.
Teprve po úspěšném startu 3. listopadu 1957 Rusové oznámili, že na palubě je živá bytost, a že se s jejím návratem nepočítá. Už tehdy před padesáti lety to vyvolalo pobouření, ovšem na situaci Lajky už nemohlo nic změnit. To, že Rusové oznamovali své úspěšné starty až tehdy, když bylo jisté, že se podařily, je ještě celkem pochopitelné. O skutečné délce života Lajky na palubě Sputniku ale šířili vědomé lži, když tvrdili, že žila podle plánu pět dní, po kterých jí byl řízeně přerušen přívod kyslíku (aby byla ušetřena horšího způsobu smrti při shoření družice během návratu do atmosféry, což se stalo v dubnu 1958). Když před časem vystoupil na Světovém vesmírném kongresu v americkém Houstonu se svým svědectvím Dimitrij Malašenkov z moskevského Institutu pro biologické problémy, ukončil téměř půlstoletí trvající spekulace o Lajčině osudu.
Podle Malašenkova ukazovaly během startu lékařské senzory upevněné na těle Lajky až trojnásobné hodnoty než v klidu, a i když se po dosáhnutí stavu beztíže puls vrátil do normálu, trvalo to třikrát déle než po tréninku na centrifuze, což svědčí o velkém stresu, kterým trpěla. Kromě toho ukázala telemetrická měření z kabiny vysoký nárůst teploty a vlhkosti hned po startu. Po pěti až sedmi hodinách letu už nebyly ze Země zaznamenány žádné známky života na palubě a při čtvrtém obletu bylo jisté, že Lajka zemřela na následky přehřátí a stresu. Byly jí tři roky...
z rubriky Psi - krytí, z rubriky Různé - služby, z dalších rubrik...
:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA
:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Elektronické výcvikové obojky (srpen 2007)
Když se řekne čipování (srpen 2007)
Vláda podporuje chov naháčů!!! (duben 2007)
Úklid po psech (duben 2007)
Klubové setkání na Plumlově (listopad 2006)
- > ročník 2011 <
- > ročník 2010 <
- > ročník 2009 <
- > ročník 2008 <
- > ročník 2007 <
- prosinec
- listopad
- říjen
- září
- Věčně usměvavá Shiba inu
- Smysly psa
- Hypertermie
- V módě je voříšek
- Psi a výstavy
- Léto a vnější parazité
- Na psí geriatrii
- Psí kosmonauti
- Nástrahy časného podzimu
- Jak na loužičky
- Táborové vzpomínky
- Psí sporty
- Humor na snímcích
- Dalmatinské postřehy…
- X. ročník Junior Cupu
- První Setkání Zvířetníků s coursingem
- Kočičí Olomouc
- Kočky světově
- Chov koček (nejen) v ČR
- Kočičí chrup
- Kotě od babičky
- Kočičí lékárnička
- Nepleťme si pojmy s dojmy...
- Andulky
- ZOO Plzeň "L"
- Toulky po českých ZOO
Auditovaná návštěvnost
Planeta zvířat k dostání ve slovenském jazyce také po celém Slovensku
planetazvirat.cz © 2005,2012 ČESKÝ INZERT, RC REAL, EXTRA REALITY & RENÈE MADAM
Planeta zvířat - nejen inzertní měsíčník
INZERTSPOJ, spol. s r.o., Vinořské náměstí 34, 190 17 Praha 9 - Vinoř
Sdílejte článek s přáteli
