NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červen 2008 > Shirský kůň [1. strana ze 2 stran]

Shirský kůň

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Shirský kůň - krasavec se štíhlou lehce klabonosou hlavou, dobráckým výrazem a vznešenými chody.

Původ a historie

Jako všechna plemena těžkých koní vznikl i tento kůň původně pro válečné účely. Patří mezi nejslavnější těžké plemeno Anglie. Byl vyvinut ze středověkého válečného koně, kterému se říkalo velký kůň, jehož Oliver Cromwell přejmenoval na anglického vraníka.
Ve 14. století byly anglické klisny kříženy s hřebci, kteří byli dovezeni z Lombardie. Cílem bylo vytvoření těžkého a silného koně, který by unesl středověkého rytíře v plné zbroji s těžkými zbraněmi, a k tomu všemu měl dost pohyblivosti v bitvě.
Byli to opravdu silní koně, ale nebyli tak velcí, jako dnešní shirští koně. Ti byli vylepšeni flanderskými nebo vlámskými koňmi z Nizozemí a později přikříženi s frískými koňmi. Plemeno bylo chováno ve střední Anglii a pečovali o něj žáci Roberta Bakewella (1725 – 1795), odtud se začalo říkat koni Bakewellův vraník. Koně se také křížili s plnokrevníky a v chovu se objevila další zbarvení – název "vraník" byl tudíž dosti zavádějící. Proto v roce 1878 bylo plemeno přejmenováno na anglického tažného koně.
Zakladatelským hřebcem moderního shirského koně byl Packington Blind Horse z Ashby-de-la-Zouche, působil v letech 1755 – 1770 v hrabství Leicestershire a je zapsán v první plemenné knize Chovatelské společnosti anglického tažného koně, která byla vydána roku 1878. Právě v těchto letech získali koně nynější podobu. V roce 1884 byl název změněn na Chovatelská společnost shirského koně. Název byl odvozen z několika hrabství ve střední Anglii, která měla v názvu výraz "shire". Tento kůň se stal velice žádaným a vyvážel se do Spojených států, Ruska a Austrálie. Shirové byli velice úspěšní a jejich budoucnost se zdála být více než jistá. Díky postupující mechanizaci po 2. světové válce ale shirové málem vyhynuli. Naštěstí se shirské koně podařilo zachránit a v posledních 50. letech se opět začíná plemeno rozvíjet.

Popis a charakteristika

Charakteristickými rysy tohoto koně jsou mírně klabonosá hlava se širokým čelem. Uši má špičaté a štíhlé. Oči jsou velké, laskavého výrazu. Poměrně velká štíhlá hlava je usazená na relativně dlouhém krku s hlubokými kulatými pleci, dobře tvarovanými pro chomout. Má krátký silný hřbet, hluboký hrudník, který je prostorný a poskytuje tak dostatečný rozvoj plic. Obvod břicha se pohybuje kolem 180 – 240 cm. V bedrech je mohutně osvalený, široká záď se plynule svažuje ke správně zaúhleným stehnům. Shire má suché tvrdé končetiny s mírou holeně 28 až 30 cm, široká a hluboká hlezna nasazená do správného úhlu, který zajišťuje těmto koním rovnováhu. Nohy jsou od karpálního a hlezenního kloubu kryté hedvábně jemnými chlupy, kterým se říká rous. Ty jsou ozdobou tohoto koně, proto se o ně pečlivě dbá. Kopyta jsou tvrdá, se silnými stěnami a otevřenými patkami.
Zbarvení tohoto plemene se pohybuje většinou v černé nebo hnědé barvě s velkými bílými znaky. O něco méně je běloušů. Kaštanové a šedé zbarvení není chovatelskou společností u hřebců povoleno, šedé klisny ale přípustné jsou.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA