NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2008 > Syndrom suchého oka [1. strana ze 2 stran]

Syndrom suchého oka

Problém nedostatečné produkce slz v slzném aparátu oka postihuje nejčastěji psy ve středním věku, přibližně mezi čtvrtým a sedmým rokem života. Zkráceně lze onemocnění vysvětlit jako chybějící slzný film na oční rohovce a pokud se takto postižené oko neléčí, může dojít až ke ztrátě zraku. Toto chronické postižení očí způsobené nedostatečnou produkcí slz se odborně nazývá keratoconjuctivitis sicca (KCS) a nejčastěji se projevuje hnisáním v oku, bolestivostí nebo svěděním. Jedná se o velmi bolestivé onemocnění, které se musí léčit celoživotně.

Pro úplnost bychom si nejprve měli vysvětlit, jak se takové psí slzy tvoří a jakou mají fyziologickou funkci. Největší podíl slz vzniká ve dvou velkých slzných žlázách. Jedna je umístěna nad okem a produkuje přibližně 70 procent veškerých slz. Druhá slzná žláza je součástí třetího víčka, které je uloženo ve vnitřním koutku oka. Mezi těmito dvěma žlázami existuje spolupráce a pokud jedna z nich neplní svou funkci na sto procent, tak ji automaticky zastoupí druhá a začne produkovat více slz. Tak vzniká dominantní podíl očních slz, které zvlhčují povrch rohovky a udržují ho hladký. Kromě sekretu slzných žláz je na rohovce přítomna jedna velmi tenká vrstva takzvaných lipidů, které jsou tvořeny větším počtem velmi drobných žláz na obou okrajích víček. Lipidová vrstva, která je umístěna na povrchu slz, zabraňuje nadměrnému vysychání slz a napomáhá rovnoměrnému roztírání slz pomocí víček. Asi 25 procent z celkového objemu slzného filmu se ztrácí z oka vysycháním a zbytek odtéká pomocí vývodného systému slznými kanálky do nosu. Někdy může nastat situace, a to především u malých bíle zbarvených plemen, že slzy vytékají přes okraj víčka a dochází tak k nežádoucímu barevnému efektu na srsti. Tomuto jevu říkáme epifora, což je naopak nadprodukce slz. Vlastní slzy mají čistící, zvlhčovací, výživnou, antibakteriální a imunologickou úlohu v oku. Pokud dojde k částečnému snížení nebo dokonce k úplné zástavě produkce slz, jsou tyto funkce narušeny. Postižené oko trpí chronickým zánětem rohovky, který může vyústit až ke vzniku velmi bolestivého rohovkového vředu.

Jak taková nemoc vzniká? Přesná příčina vzniku KCS není úplně objasněna. Teorií vzniku existuje více, ty jsou však více či méně pravděpodobné vzhledem ke konkrétnímu plemenu nebo k věku psa. Existuje však několik situací, kdy k onemocnění KCS může dojít. Dobře známý je vznik KCS po léčbě infekce pomocí antibiotik (Biseptol), kdy dojde k poškození sekreční části slzného ústrojí u psů. Někdy lze způsobit KCS po chirurgickém zákroku v případě vyoperování vyhřezlé slzné žlázky na třetím víčku. Proto by se zmíněná žlázka neměla odstraňovat a operatér by se měl snažit tuto malou část oka zachovat. Přibližně 30 procent poškození slzných žláz nacházíme u zvířat, která trpí takovým imunitním onemocněním, že vlastní imunita napadá tkáň slzných žláz. Také přímé zranění v oblasti oka nebo porucha nervů může být příčinou snížené produkce slz. V neposlední řadě může být vyvolávacím faktorem virus psinky, který v období akutního onemocnění může poškodit právě slzné žlázy. V dostupné literatuře jsou informace také o plemenné predispozici u některých plemen. Plemenná predispozice byla prokázána u west highland white teriéra, ši-tzu, lhasa apso, pekingského palácového psíka, kokršpaněla, anglického buldoka, mopse, yorkšírského teriéra, trpasličího pudla a knírače.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA