NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2008 > Strach a pes [1. strana ze 2 stran]

Strach a pes

Pasivní strachovou reakcí je ztuhnutí, znehybnění strachy. Aktivní reakcí pak cuknutí, útěk nebo také útok, pokud je zvíře zaskočeno a neví, jak uprchnout.

Příbuznou emocí strachu je úzkost. Strach je vázán na konkrétní spouštěcí moment, kterým může být určitá situace, člověk, zvíře. Úzkost je dědičná, u psů je často označovaná spíše jako plachost, a vztahuje se k čemusi neurčitému, těžko odhadnutelnému. Úzkostní psi proto bývají emočně nevyvážení, reagující nepřiměřeně na změny podnětové situace. Prudké reakce tak může vyvolat například opuštění vlastního teritoria, pes je lekavý a zaujímá typický postoj s částečně sklopenýma ušima, skloněnou hlavou, mírně zaobleným hřbetem a pokrčenýma zadníma nohama. Ocas bývá mírně odtažen od kořene, nebo naopak zatažen mezi nohy. Při vysokém stavu úzkosti se projevuje také motorický neklid vyústěný do panické reakce, jindy ztuhlost a nebo – hlavně u malých plemen – vegetativní svalový třes.

Úzkost může být dlouhodobá a snadno vyvolá strach; a naopak, dlouhodobě prožívaný strach zanechá v psovi úzkost.
Silná úzkost může způsobit psychický stres, který pak psa ohrožuje na životě: stresovaná zvířata hubnou, jejich srst ztrácí lesk, dostavují se poruchy v rozmnožování, hůře se brání infekcím a při déletrvajícím stresu mohou uhynout.

Strach vrozený, strach získaný

Vrozeným podnětem strachu je ohrožení života a také strach z nového a z neznámého. Jiné projevy strachu jsou projevem naučeného chování. Pes si spojil některý nepříjemný zážitek s něčím, co bylo v té době nablízku: s konkrétním předmětem, místem nebo člověkem.
Získané strachové reakce lze odstranit podobně jako u jiných nežádoucích podmíněných reakcí: výcvikem a současným podáváním léčiv (trankvilizátorů).

Čeho se pes bojí

Bouřky, ohňostroje, střelby, cizích psů, má strach, že mu pán odjede.

Jak pes řeší strach

Útokem, útokem zezadu, obranou, vzdáním se, útěkem. Byly popsány pokusy, při kterých byli do společného výběhu vypuštěni mladí lovečtí psi a potkani. Lovecký pud velí psům, aby potkany ulovili a usmrtili, přestože je nepokládají za potravu. Pokud potkani při své obraně drobně poranili některé psy, změnilo se chování psů několika způsoby. Jedni už příště do střetu nešli, jiní útočili stejně nepoučeně - neohroženě a přímo, a někteří zvolili zcela jinou metodu boje: přiblížit se k potkanovi zezadu, rychle jej uchopit za krk, stisknout a odhodit.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA