NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2008 > Začínáme s teraristikou [1. strana ze 2 stran]

Začínáme s teraristikou

Díl 8. - jdeme nakupovat

Nedočkavost se nevyplácí

Všechno snažení, které dosud budoucí terarista věnoval teoretické i praktické přípravě, by mohlo snadno přijít nazmar, kdyby podcenil zdánlivou maličkost: zkušební provoz nového terária.
Provoz na zkoušku by neměl trvat pár hodin, ale několik dnů - a raději několik týdnů. Na nákup zvířat se vyplácí jít až ve chvíli, když si je terarista naprosto jist bezchybným provozem terária, nastavením teploty a vlhkosti, bezpečností osvětlení nebo zdravím rostlin, pokud jsou součástí terária. Těmi mohou být jak různé mechy určené pro suchá terária, tak pestrá paleta rostlin pro terária tropická: bromélie, tilandsie ap. Chřadnoucí rostliny znamenají buď chybu teraristy, nebo od prodejce zavlečenou chorobu či napadení škůdci; každopádně se můžou stát potenciálním nebezpečím pro budoucí obyvatele terária.

Jak získat terarijní živočichy

Osídlit terárium prvními zvířaty lze až tehdy, kdy zkušební provoz "naprázdno" běží jak po drátkách.
Zkušení teraristé získávají nová zvířata nejen nákupem, ale také různými výměnami v rámci různých spolků, burz ap. Začátečníci obvykle přijdou ke svému prvnímu zvířeti buď darem od pokročilejšího kolegy, nebo koupí. Zatímco nákup terarijního živočicha ve specializovaném obchodě znamená jistotu výběru z více jedinců stejného druhu, u darů všeobecně platí, že se obdarovaný musí spokojit s tím, co dostal. I začínající terarista pozná, které zvíře ve skupince stejného druhu se mu nejen líbí, ale vykazuje i známky zdraví a životaschopnosti.

Kontrola zvířete

Živočich, kterého si terarista hodlá přinést domů a strávit s ním několik příštích let, musí vykazovat nejen základní znaky zdraví, ale i celkově dobrý dojem, a neuškodí, vzbudí-li sympatie, které zná každý, kdo kdy pečoval o jakékoliv domácí zvíře.
Zdravý živočich se pozná podle jasného pohledu a čistých očí bez známek infekce v koutcích, podle klidného a tichého dýchání se zavřenou tlamou, bez sípotu a bublinek u nosních dírek, podle barvy, která se neliší od ostatních zvířat v nabídce, podle toho, že zvíře na sobě nemá zbytky staré a špatně svléknuté kůže, a také podle toho, že zvíře reaguje přirozeně, když je člověk uchopí: pokusí se o obranu nebo o útěk.
Kromě těchto znaků, které platí pro všechna zvířata vhodná pro chov v teráriích, existují specifika pro jednotlivé živočichy.

Žáby a mloci

Jejich kůže musí být naprosto zdravá, beze stop po probíhajících nebo již prodělaných zánětech. Bříška žab a mloků nesmějí vypadat nafoukle. Pokud jsou na kůži mloků patrná nápadně jinak zbarvená místa, může jít o příznak nakažení plísňovou infekcí.

Želvy

Želvy často trpí cizopasníky, kteří se drží ponejvíce v záhybech kůže mezi nohami a tělem. Při kontrole želv se proto kupující nemůže spokojit jen s ledabylou prohlídkou zvířete, ale je třeba končetiny vytáhnout z krunýře. Dobrou známkou zdraví přitom je i to, jestli se želva takové manipulaci všemožně brání.
Na dobrý zdravotní stav poukazuje i povrch krunýře. Suchozemské želvy mají krunýř pravidelný a tvrdý, vodní jej mohou mít o něco poddajnější. Pokud jsou na povrchu hrboly a výstupky, znamená to, že želva měla nebo má nedostatek vitamínů a vápníku – a sebelepší strava ani péče už vadu nedokáže odstranit.
Nemocné želvy mívají také oteklé oči. Vodní želvy je nutné pozorovat i ve vodě: pokud se pohybují nakřivo a neobratně, rozhodně to neznamená známku dobré fyzické pohody.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA