NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2008 > Laryngotracheitida [1. strana ze 2 stran]

Laryngotracheitida

Stejně jako lidi i zvířata může potrápit podzimní změna počasí a častěji se ve veterinární ordinaci setkáváme s akutním onemocněním horních cest dýchacích, mezi které řadíme sinusitidu (,,rýma“) a laryngotracheitidu neboli zánět hrtanu a průdušnice.

S akutní laryngotracheitidou se častěji setkáme u psů než koček. U koček se toto onemocnění většinou objevuje jako součást viróz postihujících horní cesty dýchací (hepresviróza, kaliciviróza). U psů se jedná o samostatné onemocnění, které označujeme jako komplex infekční laryngotracheitidy neboli tzv. psincový kašel. Onemocnění může být způsobeno jak viry, tak i bakteriemi. Hlavními původci jsou virus parainfluenzy nebo bakterie Bordetella bronchiseptica, spolupodílet se mohou i psí adenovirus typ 2, psí herpesvirus, reoviry a mykoplazmata.
S infekční laryngotracheitidou se můžeme setkat v jakékoliv roční době, přesto v létě a na podzim nemocných zvířat přibývá. Onemocnět mohou zvířata všech věkových skupin, přičemž u oslabených jedinců a nebo nevakcinovaných štěňat má onemocnění vážnější charakter.

Mnohdy jediným příznakem, který majitele upozorní na problém, bývá náhlý záchvatovitý kašel. Kašel je primárně obranným reflexem a je vyvolán drážděním receptorů v nosohltanu, hrtanu a průdušnici. V případě laryngotracheitidy dochází ke kašli v důsledku iritace sliznice zánětem. Kašel bývá hlasitý, dráždivý a často velmi pronikavý. Po zátěži, vzrušení nebo při změně teploty prostředí se kašel zhoršuje. Ačkoliv se kašel popisuje jako suchý, je onemocnění provázené zvýšenou tvorbou hlenu, který se zvíře snaží během záchvatu kašle odstranit. Majitelé někdy milně považují vykašlávání hlenu za zvracení, což bývá důvodem jejich návštěvy veterinární ordinace.
Většina infekcí probíhá jako mírné onemocnění. Nemocná zvířata jsou většinou čilá, hravá, netrpí nechutenstvím a nemývají zvýšenou tělesnou teplotu. Příznaky deprese, nechutenství a horečky jsou spojeny s vážnějšími formami onemocnění.

V případě, že váš pejsek začne kašlat, je dobré vyhledat veterináře. Kašel může být příznakem onemocnění dýchacího aparátu, ale setkáváme se s ním např. i při onemocnění srdce nebo při poruchách polykání. Charakter kašle a klinické vyšetření již mnohdy odhalí lokalizaci onemocnění, které kašel způsobuje. Suchý a dráždivý kašel, který se dá lehce navodit tlakem na hrtan nebo průdušnici, může signalizovat přítomnost akutní laryngotracheitidy nebo tonsilitidy (zánět mandlí). Způsoben také může být vdechnutím krmiva nebo dráždivých látek či stékáním nosního sekretu do hltanu. Chronický dráždivý kašel může poukazovat na závažnější onemocnění, jakými jsou kolaps průdušnice nebo komprese průdušnice např. nádorem. Vlhký kašel většinou doprovází onemocnění dolních cest dýchacích, tedy průdušek a plic. Při srdeční nedostatečnosti je kašel vyvolán edémem (otokem) plic. Kašel bývá většinou vlhký, chroptivý s vykašláváním bílé až narůžovělé tekutiny a k zvýraznění kašle dochází při ulehnutí zvířete. Doprovodnými znaky jsou ztížené dýchání při nádechu i výdechu, zrychlená srdeční činnost, netolerování zátěže a v závažných případech promodrávání pacienta.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA