NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2008 > Kočičí systematika VIII. [1. strana ze 3 stran]

Kočičí systematika VIII.

Do IV. posuzovatelské skupiny patří plemena balinéská, siamská, orientální krátkosrstá, orientální dlouhosrstá, seyšelská krátkosrstá, seyšelská dlouhosrstá a peterbald.

Siamská kočka

I lidé, kteří se o kočky vůbec nezajímají, vědí, že ty s typickou barvou srsti, mystickýma modrýma očima, pružným, štíhlým tělem a ušima jako netopýr, se jmenují kočky siamské. Jsou tak jiné než ostatní kočičí plemena, že je poznají i malé děti.
Siamská kočka patří mezi nejstarší plemena na světě. První podobizny těchto koček se nachází v knize básní o kočkách ze 14. století, uchované v národní knihovně v Bankoku. V anglicky mluvících zemí se tyto kočky objevily v druhé polovině 19. století. Několik jedinců bylo vystaveno v Crystal Palace v Londýně v roce 1871. Je zaznamenáno, že dvě kočky, Pho a Mia, dovezl v roce 1884 Sir Owen Gould, britský konzul v Bankoku domů do Londýna. První standard byl vypracován britskou GCCF již v roce 1892. První jedinci byli dovezeni do USA již v roce 1890, velké popularity dosáhly siamky kolem roku 1920. Vývoj plemene k extrémně štíhlým jedincům trvá dodnes.
Dnešní siamská kočka je štíhlá, elegantní, s dlouhými, zužujícími se liniemi, pružná a dobře osvalená. Hlava je středně velká, úměrná k tělu, dobře vyvážená, klínovitá s přímými liniemi. Klín začíná na nose a rozšiřuje se pozvolna po obou stranách v přímých liniích až k uším. V těchto liniích nemá být žádné přerušení (pinč – whisker break). Lebka při pohledu ze strany je lehce konvexní. Nos je dlouhý a přímý, čenich úzký. Uši musí být velké, zašpičatělé, na bázi široké. Oči jsou středně velké, mandlovitého tvaru, k nosu lehce šikmo postavené. Na první pohled musí upoutat jejich čistá, jasná, zářivá a intenzivní modrá barva. Tělo je dlouhé a štíhlé, dobře svalnaté, avšak půvabné a elegantní. I končetiny a krk jsou dlouhé, jemné a štíhlé. Také ocas je velmi dlouhý, tenký, vybíhá do jemné špičky. Musí být bez deformací či zálomku. Zbarvení siamek, tedy světlé tělo a výrazně tmavší srst na koncových částech těla (uši, maska, ocas a končetiny), nazývané odznaky, je vlastně částečný albinismus. Recesivní vloha pro akromelanismus, jak se tento typ albinismu nazývá, způsobuje charakteristický úbytek pigmentu. Kromě srsti je úbytkem pigmentu postižena také oční duhovka, což má za následek její nesmírně přitažlivou modrou barvu. Siamské kočky se chovají v mnoha moderních barvách. Chovatelé se snaží o vyšlechtění nových a nových barevných variet.
FIFe uznává barevné variety:
• s černohnědými, modrými, čokoládovými a lilovými odznaky (seal, blue, chocolate, lilac point)
• s červenými, krémovými a želvovinovými odznaky (red, crem, tortie point)
• s žíhanými odznaky (tabby, lynx point)
To znamená, že FIFe v dnešní době uznává dvacet barevných variet s odznaky a siamskou kočku bílou.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA