NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2008 > ZOO Plzeň „V“ 2. [1. strana ze 2 stran]

ZOO Plzeň „V“ 2.

Při naší cestě abecedou za zvířaty nejen plzeňské zoo nás kromě dnešního již čekají poslední dvě zastavení. Dnes navštívíme ptáky a plazy, jejichž jména začínají na písmenko „v“.

Volavka stříbřitá je nádherný zástupce brodivých ptáků. Živí se drobnými bezobratlými, korýšky, a malými rybami. Nepohrdne ani hmyzem, občas loví ptáčata. V hnízdní době má dlouhá pera v týle. Hnízdí v mokřadech, lužních lesích a na ostrůvcích obklopených vodou. Hnízda staví nejčastěji na vrbách a olších, bývají v kolonii s jinými druhy ptáků. Je tažným druhem, zimuje ve Středomoří a tropické Africe. Po letech bez zastoupení těchto ptáků v chovu plzeňské zoo létá ve voliéře afrických vodních ptáků docela velké hejno bílých volavek stříbřitých a rusohlavých spolu s jednou tmavou volavkou pobřežní. Zato nemůžeme sloužit volavčíkem člunozobým, kterého chovají některé jiné tuzemské zoologické zahrady.

Vousáci patří spolu s datly a tukany mezi šplhavce. Vousák senegalský je zajímavý červenočerným zbarvením. Na jeho jídelníčku se nachází hmyz a plody. Hnízda si buduje silným zobákem v trouchnivějících stromech. Návštěvníci plzeňské zoo poprvé vidí vazy velké i malé od listopadu 2007 v novém madagaskarském pavilonu. Tento tmavý druh papouška žije v malých skupinách v lesích i savanách Madagaskaru a Komorských ostrovů. Živí se semeny a plody. Dožívá se až 50 let. Velkou škálu nositelů opět nabízí pestrý řád zpěvných ptáků. Posuďte sami - vrána, vločkovník, vrabec, vdovka, vida. V kolekci drobných astrildovitých ptáků plzeňské zoo nechybí vločkovník rudohřbetý. Mezi snovači chováme i hejna tří druhů rodu Euplectes, nazývané česky vida.

Zoo Plzeň chová jako jediná v ČR výry africké a již odchovala jedno mládě. Dva z chovaných jedinců letos zabydleli voliéru u pavilonu afrických kopytníků. Výr africký obývá střední a jižní Afriku. Nejraději má otevřené lesnaté krajiny a skalnaté kopce s řídce roztroušenými stromy a křovinami. Dorůstá 45 cm, rozpětí křídel kolem 100 cm. Je monogamní, páry spolu zůstávají po celý život. Hnízdo buduje obvykle na zemi, ukryté v křovinách, trávě nebo mezi kameny. Hnízdí v červenci až říjnu, samice snáší 2-4 vajíčka, na kterých sedí pouze samice. Samec se stará o přinášení potravy jak pro samici, tak později pro mláďata. Výr africký se živí bezobratlými (pavouci, brouci), malými savci, ptáky ale také plazy nebo slimáky. V plzeňské zoo nechyběl roky výr velký, současný pár žije na půdě starobylého statku Lüftnerka a byl zde rovněž rozmnožen americký výr virginský. Mezi malými sovami ve srubové expozici Sibiřský les se objevil i výreček malý.

Na písmenko v začíná několik druhů hadů, například jihoamerický vinejš, mořský jedovatý vlnožil a vodnáři či sladkovodní vodnářky. Ani jedním z nich plzeňská zoo pochopitelně nedisponuje. Kromě v Plzni chovaných ještěrů korovců jsou druhou čeledí jedovatých ještěrek také varanovcovití s jediným vzácným druhem varanovcem bornejským. Krátce jsme se mohli v Plzni v polovině 70. let pochlubit největším obojživelníkem, velemlokem čínským (rekordní jedinec měřil 1,83 metru a vážil 64 kg), zcela nedávno zase plachým veleskokanem goliáším.

Pokud se řekne zoo Plzeň a varani, každému se určitě vybaví první evropský chov komodských draků na východ od Berlína zahájený koncem roku 1997. Plzeňská zoo však chovala a chová i řadu druhů středně velkých a malých varanů a to již řadu desetiletí.

Chov varanů začíná počátkem 60. let po vzniku prvních terárií v nově přestěhované zoo na Lochotíně. Jedním z hlavních dodavatelů zvířat byla Herpetologická stanice v Praze – Suchdole, sporadicky i soukromí chovatelé, zahraniční obchodníci a jiné zoologické zahrady. První zaznamenaný varan v plzeňské zoo byl na stavu expozice AKVA TERA v říjnu roku 1963, není však druhově určen. S velkou pravděpodobností šlo o varana skvrnitého, který je na stejném místě uveden o rok později. V roce 1964 již zahrada chovala tři druhy varanů.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA