Potápění za potápkou

Sdílejte článek s přáteli

 kliknutím náhled zvětšíte

Potápění za potápkou

Bylo pozdní páteční odpoledne 3. října, něco kolem 17. hodiny, když mi volala hlídka městské policie a hlásila zajímavý nález. "Při obchůzce řeky Mže, kousek od Malesic, jsme našli v jednom úseku uprostřed koryta řeky malou, velice divnou kachničku. Je pravděpodobně zamotána do rybářského vlasce, zachyceného někde u dna, neboť se neustále plácá na místě a nemůže se vyprostit", popisují do telefonu svůj nález oba strážníci. Byl jsem v tu dobu mimo Plzeň, a tak jsem k zásahu poslal kolegu Miloše Paiskera. Ten konec konců bydlí nedaleko Malesic a na místě bude nejrychleji. Jak jsem řekl, tak se stalo a Miloš byl u řeky během chvilky. Z divné kachničky se vyklubala potápka malá, která patří k zajímavým a bohužel i rychle mizejícím druhům ptactva v naší přírodě. O to více se Miloš snažil situaci vyřešit co nejrychleji, ale neměl s sebou loď ani brodivé holinky, a tak se vysvlékl do trenýrek s tím, že pro potápku do studené vody zkrátka a jednoduše dojde. Už do telefonu policisté avizovali, že tam není velká hloubka a že vyšší brodivé gumovky nám budou stačit. A opravdu jeden metr hloubky tam byl, ale maximálně metr od břehu a zbývajících pět metrů musel kolega k potápce doplavat. K tomu všemu se mu ještě potopila, a tak i on se musel potopit na dno, aby zachytil vodní trávu a vylovil vlasec i s potápkou. Naštěstí vše dobře dopadlo a celý zmrzlý přivezl kolega poraněnou potápku k ošetření na stanici. Zde jsme jí háček z křídla vyoperovali, pro jistotu aplikovali antibiotika, okroužkovali a zhruba po hodině pustili zpět do volné přírody.

Až po vypuštění potápky na řeku Berounku se nám Miloš přiznal, že ve studené vodě měl chvílemi docela nepříjemné problémy. Přece jen nepatří zrovna k otužilcům a pobyt ve vodě o teplotě maximálně 5 stupňů mu působil dýchací i teplotní problémy. Každopádně, jak říkal, nebylo jiného zbytí, kdo ví, jak dlouho by se tam ještě chuděra plácala a jet na stanici pro loď by bylo zbytečné zdržení, které mohlo mít nepříjemné následky. "Mimo jiné jsem si zkusil, co vydržím a městští strážníci by mě snad v případě nouze z vody vytáhli".

Královny noci

I přesto, že náš kalendář avizuje podzim, tak některé druhy volně žijících živočichů ještě pečují či vyvádí svá mláďata. Jedním z takových případů jsou například i sovy pálené. Ty v době přemnožení hraboše polního mohou hnízdit během jednoho roku i několikrát, a tak nás nález ještě nepřepeřeného mláděte v prvním podzimním týdnu u zámečku nedaleko Plzně příliš nepřekvapil. Sovy pálené jsou našimi přímými sousedy a k hnízdění často využívají lidská sídla a stavby. Nejraději mají staré stodoly, zemědělské budovy, stáje, půdy či kostelní věže. Za jejich úbytkem v naší přírodě jednoznačně stojí nešetrná chemizace v zemědělství. V minulosti hojně používané pesticidy a jedy, ale i současné změny v krajině, nárůst automobilové dopravy a velký tlak predátorů, zejména kuny skalní. Na druhou stranu sova pálená se specializuje na lov hraboše polního a pokud dojde na lokalitě, kde loví, k jeho přemnožení, tak zahnízdí i několikrát. Jedná se o zcela přirozenou přírodní rovnováhu a uzavřený potravní řetězec. Je-li hodně hrabošů, má sova pálená v jednom roce více mláďat a obráceně. Dokonce je prý zjištěno, že přemnožení hraboši ve svém organizmu produkují určitý druh hormonu, který stimuluje právě sovy pálené k dalšímu hnízdění a většímu počtu vajec ve snůšce. Každopádně sovy pálené do naší přírody patří, jsou velice užitečným pomocníkem v zemědělství a podstatně ekologičtějším i levnějším likvidátorem hrabošů polních.
Mládě, které jsme našli, jsme okroužkovali a vrátili zpět do hnízda k rodičům a sourozencům. Pokud vše dobře dopadne, tak v den, kdy budete číst tuto Planetu, už budou mladé sovy létat po polích a chytat hraboše samy.

Příjemné prožití podzimních dnů a s upozorněním na nově vydané výukové karty pro malé děti se s Vámi loučím.

Sdílejte článek s přáteli

• > ročník 2011 <
• > ročník 2010 <
• > ročník 2009 <

---

• > ročník 2008 <
• prosinec
• listopad

1. West highland white teriér (WHWT)
2. Nastává Psí počasí
3. Podrobný život štěněte
4. Do myčky se psem
5. Agresivita psů
6. Homeopatie i pro psy
7. Zdravý pes
8. Laryngotracheitida
9. Žlutý pes?
10. Volání severu
11. Psi a výstavy
12. Každý se k diplomu neprokouše…
13. Udělejte si čas na procvičování
14. Sen zvířat
15. Historie kočičího rodu IX.
16. Kočičí systematika VIII.
17. Jak poznat infekční choroby koček (1.)
18. Kočka a výstavy 2.
19. MVK Chodová Planá
20. Péče o chrup
21. Hipoterapie
22. Shetlandský pony
23. ZOO Plzeň „V“ 2.
24. Potápění za potápkou
25. Začínáme s teraristikou
26. První pomoc ježkům

• říjen
• září
• srpen
• červenec
• červen
• květen
• duben
• březen
• únor
• leden

---

• > ročník 2007 <

---

• > ročník 2006 <

---

• > ročník 2005 <

---

• > ročník 2004 <

---

• > ročník 2002 <

---

• > ročník 2001 <

---

• > ročník 2000 <