NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > prosinec 2008 > Kočičí systematika IX. [1. strana ze 2 stran]

Kočičí systematika IX.

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Ze IV. skupiny jsme si minule představili siamské kočky a orientální krátkosrsté, dnes to budou plemena balinéská, orientální dlouhosrstá, seyšelská (krátkosrstá a dlouhosrstá) a peterbald.

Balineska

Balinéská kočka je mladé plemeno vzniklé zhruba v polovině minulého století ve Spojených státech. V počátku se pouze jednalo o dlouhosrsté jedince siamských koček, kteří nebyli v chovech žádáni. Postupně získávali i mezi chovateli na oblibě a začali se systematicky chovat. Do roku 1970 byla balinéská kočka uznána všemi hlavními chovatelskými organizacemi ve Spojených státech, poté ve Velké Británii, FIFe ji uznala v roce 1972. Nyní je chována téměř po celém světě.
Má trojúhelníkovou klínovou hlavu s dlouhým přímým nosem a velkýma, nízko posazenýma ušima. Jejich oči jsou sytě modré, mají mandlový tvar a jsou mírně zešikmené. Hlava přechází v dlouhý, svalnatý krk, tělo je štíhlé a jemné. Balinesky mají štíhlé ale pevné nohy s oválnými tlapkami, ocas ve tvaru péra je dlouhý a huňatý. Srst je dlouhá na celém těle, nemá podsadu a přiléhá k tělu. Barva srsti je stejná jako u siamských koček. Balinéská kočka je krásné plemeno hodně podobné siamským kočkám, ale jejich dlouhá srst dodává liniím těla větší ladnosti.
Balinéská kočka je temperamentní živé plemeno milující pohyb a hru. Podle elegantních tanečníků z ostrova Bali dostaly tyto kočky svoje jméno. Balinesky potřebují být v kontaktu s rodinou nebo jinými kočkami a nesnášejí samotu. Na druhou stranu jsou hodně teritoriální, a proto se někdy nesnáší s jinými plemeny. Balinéské kočky jsou výbornými společníky lidí a vynikají téměř psí oddaností. Dají se chovat nejen v bytě.

Orientální dlouhosrstá

Orientální dlouhosrstá kočka se dříve nazývala kočka javánská. Podobně jako u balinéské kočky neměl název javánka nic společného s exotickým ostrovem v Indonésii. Orientální dlouhosrstá kočka je velmi mladé plemeno, které vzniklo v 70. letech minulého století křížením balinéské kočky a orientální krátkosrsté kočky. Šlechtění probíhalo nezávisle na sobě, jak v chovech v USA, tak ve Velké Británii. Některé prameny uvádějí, že plemeno vzniklo až v roce 1985 v chovatelské stanici Sholine v USA.
Orientální dlouhosrstá kočka je středně velká kočka. Má elegantní dlouhé štíhlé a dobře osvalené tělo s přiléhavou srstí bez podsady. Její hlava je trojúhelníkovitá s velkýma, nízko posazenýma ušima. Exotický vzhled jí dodávají zešikmené zelené oči mandlového tvaru a rovný dlouhý nos. Má dlouhý krk a vysoké štíhlé končetiny s malými oválnými tlapkami. Ocas je dlouhý s jemně hedvábnou srstí, u kořene silnější a ke konci se zužující. Srst na těle je přiléhající. Barevné variety jsou adekvátní jako u orientálních koček krátkosrstých.
"Javánka" je charakterově velmi podobná své blízké příbuzné orientální krátkosrsté kočce. Je stejně jako ona milá a mazlivá. Orientální dlouhosrstá kočka jako většina jedinců této plemenné skupiny nesnáší samotu a trpí jí. Je závislá na "svých lidech". Je to kočka velmi inteligentní, miluje pohyb a její energie je neutuchající.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA