NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > prosinec 2008 > Achal Teke – nebeští koně [1. strana ze 2 stran]

Achal Teke – nebeští koně

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Snad poprvé jsem marně přemýšlela, jak uvést článek o koni, jehož jedinečné – nejen povahové – rysy jsou pro běžného milovníka koní těžko „uchopitelné“. Pak jsem narazila na krásné a výstižné „vyznání“ plemeni Achal Teké, které napsal pan Mahler:

…Achal Teke zní jako žalostný nářek, který tichou nocí přivál pouštní vítr. Achal Teke je jako teskná píseň, která vábí. Achal Teke je jako obdivné vydechnutí. Je slyšet kroky v písku. Ze tmy vystupují siluety jezdců na záhadných koních.
Achal Teke…

Achal Teke je tajemství, na které si můžete sáhnout, pohladit jej či dokonce na něj vsednout a štvát jej nekonečným cvalem. To všechno vás nechá, ale stejně do něj neproniknete. Achal Teke jsou sami sebou, jsou uzavření a zvláštní – jakoby se v nich sečetla moudrost tisíciletí. Vznešená moudrost bídy, úmorného strádání a přitom oddanosti. Je výsadou, která se nedobývá lehce, kdo nezkusil, nemá naději…
Z. Mahler

Původ a historie

Achaltekinský kůň je považován za jedno z nejstarších plemen koní na světě, přímého potomka starověkých koní perských. Pro svoji mimořádnou výkonnost a mystickou krásu byli tito koně cenným a žádaným artiklem již odpradávna, jejich kouzlu propadl perský král Dáreios, Alexandr Veliký i Čingischán. Archeologické vykopávky z jižního Turkmenistánu odhalily kostru koně, jejíž stáří se odhaduje do doby okolo 2400 p. n. l., shodnou ve všech znacích s dnešním achaltekincem. Názvy koní massagetští, partští, nisejští, perští a turkmenští označují jednoho a téhož koně, známého v dnešní době pod jménem Achal Teke. Soudobý název pochází z názvu turkmenského kmene "Teke", který choval tyto koně v oáze "Achal". Tato oáza je z jedné strany obklopena pouští Karakum (Černé písky), z druhé strany se zvedá pohoří Kopetdag. Odlehlost a nepřístupnost oblasti umožnily zachování plemene v té nejčistší podobě, bez přimísení cizí krve a ostatních vlivů.
Achaltekinci se chovají v Turkmenistánu (okolo 40 % celkové populace), v Rusku, Uzbekistánu a v menší míře v Evropě a USA. Celkový počet je odhadován přibližně na 6000 ks, z toho je 350 plemenných hřebců a 1140 chovných klisen, zbytek tvoří dorost. V současnosti existuje 18 linií, z nichž většina je odvozena od hřebce 2a Boinou. Plemenná kniha je vedena v Rusku ve Všeruském vědecko-výzkumném institutu pro chov koní v Rjazaňské oblasti. Na stejné adrese sídlí i Mezinárodní asociace chovatelů achaltekinských koní. Aby byl kůň zapsán do plemenné knihy, musí mít test paternity (DNA test nebo test krevních skupin) a oba rodiče musí být zapsáni v PK. Kromě plemenné knihy čistokrevných achaltekinců je v institutu veden také registr achaltekinců s příměsí cizí krve. Zde v Čechách zprostředkovává registraci v ruské plemenné knize Český svaz chovatelů Achal Teke.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA