NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2009 > Plísně [1. strana ze 2 stran]

Plísně

Dermatofytózy jsou nakažlivá onemocnění kůže vyvolaná infekcí houbami se zvláštní afinitou ke keratinizující tkáni (srst, drápy, povrchové vrstvy kůže). V podstatě to znamená, že se tyto houby živí keratinem a na chlupech a pokožce tvoří hyfy a artrospory, což jsou parazitující stadia. Kožní mykozy se vyskytují nejen u koček, ale také u psů, králíků, morčat, činčil a dalších domácích mazlíčků. Protože je možný přenos i na člověka, jsou řazeny mezi infekční choroby, tzv. zoonózy. Klinické příznaky jsou velmi rozmanité a málokdy se vyskytují v „klasické“ podobě kruhových alopetických ložisek s periferním erytémem (zarudnutím) jak je známe u člověka.

Kdo za to může?

Jako patogen jsou u koček významné tři druhy dermatofyt. Představují cca 99 % všech povrchových mykóz v západní Evropě. Nejčastější je Microsporum canis. Je to houba zoofilní (adaptovaná na zvířata), která může vyvolat onemocnění kůže také u lidí. Microsporum gypseum je geofilní (nachází se v půdě) a Trichophyton mentagrophytes se vyskytuje ve formě zoofilní (hlodavci, koně, kočka) a antropofilní.

Jak k tomu naše kočka přišla?

Cest nákazy je celá řada. Přenos je možný přímým kontaktem mezi zvířaty či mezi zvířetem a člověkem. Infekce z člověka na zvíře je spíše vzácností. Infekční vehikuly (nosiče) jsou chlupy a kožní lupy, které způsobují infekci buď přímo - kontaktem s tělem, např. při hře, krytí apod., nebo přes různé předměty (hřebeny, kartáče, deky...).

Spory plísní mohou přenášet také vnější parazité (zákožky, blechy, vši). Kočka se může infikovat i přímo zárodky v prostředí, protože spory hub si udržují schopnost infekce i několik let. Díky drobným poraněním pokožky (např. česání, drbání, snížený ochranný film pokožky) pronikají spory do keratinových částí a mladých chlupových folikulů. Prorůstají po chlupu směrem do chlupového váčku a mohou způsobit jeho zánět, tzv. folikulitis. Dermatofyta nikdy nenapadají živou tkáň, přítomné zánětlivé změny jsou díky produkci toxických látek. K infekci dermatofyty jsou vnímavé především dlouhosrsté a polodlouhosrsté kočky, ale nakazit se mohou i kočky bezsrsté. Všeobecně jsou citlivější mladé kočky, zvířata stresovaná nebo jiným způsobem oslabená. Předpokládá se genetická dispozice některých dlouhosrstých plemen (peršanky).

Jak poznám, že je to plíseň?

V prvních týdnech po infekci se nemusí projevit žádné příznaky onemocnění. Infikované kočky jsou na první pohled zdravé, ale jsou již přenašeči infekce. U některých koček probíhá onemocnění jen s nepatrnými příznaky a kočky mohou být i trvale zdrojem nákazy pro ostatní (latentní nosičství). Někteří pacienti mají pouze drobná prořídlá ložiska, která se sama postupně vyhojí. Obvykle se však kožní plísně projeví různě silným pruritem (svěděním), kočka si vytrhává či vykusuje srst. Na různých částech těla nacházíme okrouhlá zarudlá ložiska pokrytá drobnými šupinkami, která mají tendenci se od středu hojit. Postupně se rozšiřují do mapovitých skvrn, kočka ztrácí srst, rozvíjí se sekundární bakteriální zánět. Postiženy mohou být také drápy, kdy dochází k tzv. onychorexi (zánětu drápu, třepení a lámání). Dá se však říci, že dermatofytózy mohou svým průběhem imitovat téměř každý dermatologický problém. Proto je třeba pečlivé a postupné diagnostiky u vašeho veterináře.

Co nás tedy čeká v ordinaci?

Veterinární lékař si vaši kočičku nejprve celkově klinicky vyšetří, vyptá se na podrobnou anamnézu (kde, kdy a jak onemocnění začalo, jaká již byla příp. léčba atd.), poté odebere vzorky chlupů a seškraby z postižených částí pokožky. Dříve používaná Woodova lampa (UV lampa s filtrem) může mít velké procento falešně pozitivních i falešně negativních výsledků. Dnes se používá spíše pro určení vhodného místa k odběru vzorků. Spolehlivější metodou diagnostiky je kombinace kožního seškrabu a kultivace. Lékař se podívá na změněné, polámané či zesílené chlupy pod mikroskopem a část jich použije na kultivaci plísně na speciálním mediu. V některých případech je ještě třeba k definitivní diagnóze laboratorní kultivace pro určení konkrétního druhu plísně a případně dermatohistopatologické vyšetření bioptátu (vyříznutí a vyšetření malého kousku pokožky).

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA