Plemenitba koní

Sdílejte článek s přáteli

Dalibor Gregor

 kliknutím náhled zvětšíte

Kategorii chovatelů koní pak lze rozdělit na vlastní chovatele koní a rozmnožovatele. Zásadní rozdíl mezi mini je v tom, že chovatel má za cíl vychovat výkonného chovného jedince pro další plemenitbu, a rozmnožovatel má snahu vychovat výkonného jedince bez ohledu na další využití v chovu. Chovatel respektuje základní zootechnické a genetické principy plemenitby, je si vědom dlouhodobého chovatelského údobí k vychování výkonného chovného koně mnohdy představující i celou generaci člověka. Snahou rozmnožovatele je mít hned v prvé generaci výsledný výkonný produkt bez ohledu zda-li bude pro chov dále vhodný či nikoliv.

Chov koní byl po generace účelově řízen. Největšího rozvoje zaznamenal chov koní na našem území v období Rakouska-Uherska za panování císařovny Marie Terezie jejíž patent z roku 1763 nařizoval soupis hřebců a klisen vhodných pro plemenitbu.

Dodavatelem plemenných hřebců pro potřebu zemského chovu se staly státní hřebčince přetrvávající až do dnešních dnů. Hřebčinec je chovatelské zařízení vlastnící plemenné hřebce a zajišťující plemenitbu v dané oblasti. V naší republice jsou dva státní Zemské hřebčince Tlumačov a Písek.

Jiným chovatelským zařízením byly hřebčíny státní. Hřebčín je chovatelské zařízení vlastnící stádo chovných klisen a odpovídající počet hřebců pro vlastní plemenitbu. Úkolem státních hřebčínů byla produkce hřebců pro hřebčince, klisen pro obnovu vlastního základního stáda a v období významu koně pro vojenské účely, i pro produkci jezdeckých koní pro potřebu armády. Státní hřebčíny se nedochovaly. Výjimku tvoří Národní hřebčín Kladruby nad Labem mající statut národní kulturní památky. Funkční jsou soukromé hřebčíny s menším počtem klisen než byly původní státní hřebčíny, které vlastnily i sto a více klisen. Nejznámějším hřebčínem na našem území je nově rekonstruovaný hřebčín Albertovec, hřebčín Napajedla s chovem anglického plnokrevníka a hřebčín v Měníku. Nově vzniklé hřebčíny stáje Mustang Lučina, hřebčín Suchá, hřebčín RUFA, hřebčín HF, hřebčín RAMIRO, hřebčín KVATRO Ekostatek, hřebčín Tarpan, hřebčín Nemochovice a několik dalších.

Třetím chovatelským zařízením které vznikaly v uvedených údobích Rakou- ska-Uherska byly státní hříbárny. Hříbarny jsou chovatelská zařízení sloužící k odchovu hříbat. Byly zřizovány u hřebčínů, kde odchovávaly hříbata z vlastní produkce. Později vznikaly hříbárny i u státních hřebčinců pro odchov hřebečků nakupovaných ze zemského chovu.

Mimo dodnes funkčních hříbáren u hřebčinců a hřebčínů registrujeme i nově vzniklé hříbárny specializující se na odchov hřebečků a pracující ve formě textačních odchoven - textační odchovna v Suché, ve Skalách, Luka pro teplokrevné koně a testační odchovna KVATRO pro chladnokrevné hřebečky.

Řízení vlastního chovu podléhá Plemenářskému zákonu. Chovatelé kteří mají své klisny přihlášené k řádu určité plemenné knihy musí respektovat Řád plemenné knihy a jejich šlechtitelský program, které jsou základním článkem jednotlivých chovatelských svazů.

Vlastní plemenitbu a plemenářskou práci provádí jednotliví chovatelé podle vlastního uvážení. Jednotlivé svazy řídí plemenitbu a plemenářskou práci v intencích uvedených řádů z programů, kde je dostatek prostoru pro individuelní připáření a na něj navazující šlechtění. Na rozdíl například od chovatelů psů nejsou chovatelé koní řízeni tak direktivně. Poradci chovu u koní neexistují. Zásadní rozdíl mezi chovateli psů a koní spočívá v respektování plemenné příslušnosti u jednotlivých plemen psů, které u koní není a chovná klisna může být přihlášena ke dvěma i více řádům plemenných knih.

Sdílejte článek s přáteli

• > ročník 2011 <
• > ročník 2010 <
• > ročník 2009 <
• prosinec
• listopad
• říjen
• září
• srpen
• červenec
• červen
• květen
• duben
• březen
• únor
• leden

1. Boty do psího počasí
2. Brabantík; Bruselský grifonek; Belgický grifonek
3. Jak a čím krmit březí fenu
4. Výbavička pro štěně
5. Homeopatie i pro psy
6. Udělejte si čas na procvičování
7. Péče o staršího psa
8. Bílý švýcarský ovčák – 15 let chovu v Čechách
9. Rok s malamuty
10. I. Frbul Cup 2008
11. Podrobný život štěněte
12. Na cvičiště ano, či ne?
13. Plísně
14. Burmila – kočka pro moderní rodinu
15. Kočičí systematika X.
16. Jak poznat infekční choroby koček (3.)
17. Kastrace koček
18. Paso fino colombiano
19. Parajezdectví
20. Plemenitba koní
21. Péče o koně v lednu
22. Abeceda naší přírody – „A“
23. ZOO Plzeň „Ž“
24. Králíci v bytě
25. Ráj teddíků
26. Zvířecí Babylon

---

• > ročník 2008 <

---

• > ročník 2007 <

---

• > ročník 2006 <

---

• > ročník 2005 <

---

• > ročník 2004 <

---

• > ročník 2002 <

---

• > ročník 2001 <

---

• > ročník 2000 <