NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > leden 2009 > ZOO Plzeň „Ž“ [1. strana ze 2 stran]

ZOO Plzeň „Ž“

Abecední virtuální prohlídka nejen plzeňské zoo dospěla ke konci. Jak bohaté je na své nositele v českém názvosloví poslední písmenko abecedy?

Savci snad existují pouze dva – šelmičky ženetky (pozor, nesplést se Žanetkou) a hlavně žirafa. Ženetkami se může pochlubit několik tuzemských zoo a také počty žiraf narozených v českých luzích již dosahují stovek. Tento nejvyšší suchozemský savec se od královédvorských expedic Safari v 70. letech rozšířil po řadě tuzemských zoo a také v Plzni po něm touží nejen děti již dlouhé roky. V roce 2007 se objevila, jako vzdělávací prvek, v naučné pergole u pavilonu afrických kopytníků alespoň lebka žirafy, ale právě v těchto dnech začíná výstavba nových expozic, z nichž jedna je určena žirafám. Touhu po žirafách do Plzně ventilovaly i mapky a texty o plzeňské zoo od osamostatnění v roce 1981, včetně projektového směřování vývoje v dalších pětiletkách. Oficiální český název žirafy, jako živočišného druhu, zní žirafa mramorovaná. Podobně, jako třeba pižmoň či antilopa nilgau, i ona má ve svém latinském názvu dvě zvířata, jejichž kombinací se dávným zoologům zdála – levharta a velblouda, tedy "camelopardalis". Pozorní návštěvníci zoologických zahrad ví, že se v nich setkávají s žirafou Rothschildovou, která je jedním z poddruhů žirafy. Nedávno ovšem přinesl jeden tuzemský deník názor amerických zoologů, že některé z četných poddruhů je možno chápat jako samostatné druhy. Každopádně druhý druh žirafy se jmenuje okapi, jde o pralesního, krátkokrkého kopytníka, známého světu jen něco více než 100 let.

Svět ptáků reprezentuje zaměnitelná dvojice žluna a žluva a potom papoušek šedý – žako. V posledních měsících žije v zákulisí zahrady sameček žluvy čínské z řádu pěvců a samička šedivě hnědé jihoasijské žluny větší z řádu šplhavců. Ta se v plzeňské zoo objevila v roce 2002. Živí se termity, mravenci a velkými larvami hmyzu, které sbírá na zemi. Obývá lesy i v blízkosti lidských sídel. Žije v párech či malých rodinných skupinách. Líže i pryskyřici. Bývá dlouhá kolem 30 cm. Africký papoušek šedý neboli žako se v plzeňské zoo na přelomu 80. a 90. let úspěšně množil. Některé ochočené exempláře potom udivovaly svou učenlivostí v napodobování nejen lidské řeči, ale i denních zvuků, jako zvonění telefonu, vrzání dveří či tekoucí vody.

Nejvíce zástupců má svět studenokrevných – všechny želvy a žáby, kterých je v zoo početná ekipa a také žluťásci, žížaly či žraloci. Mezi obojživelníky nalezneme i známého ocasatého žebrovníka Waltlova, který nechybí ani v Plzni; do skupiny křovinářů, jedovatých hadů, je nutno zařadit hada jménem žararaka, který zde pochopitelně není. V teráriích naproti papouškům žije trojice žakruarů, ještěrů z čeledi tejovitých. Jejich jmenovka má zelenou barvu a to znamená, že obývají neotropickou zoogeografickou oblast.

O želvách v zoo v Plzni hovoří již nejstarší publikace - Povídky ze života zvířat z roku 1936. Například že jim, jako jedněm z mála obyvatel, neublížil požár ve skleníku původní doudlevecké zoo dne 13.12. 1934; v roce 1929 zase přežila zapomenutá želva žlutohnědá (Testudo graeca) studenou zimu v listí venkovního terária a byla nalezena ve formě ledové koule. Po té bylo chováno několik zajímavých druhů želv počátkem 60. let v expozici Akva Tera a později zase zejména kajmanky, matamata a želvy pardálí v zoo na Lochotíně. V roce 1972 se zahradou "mihla" i želva sloní z Galapág. Doslova boom, který přináší souběžný chov zhruba 40-ti druhů a přes 200 kusů, nastal v roce 1996. Želvy se dostávají do nových smíšených biotopových expozic tropického pavilonu, dále postupně do sukulentního skleníku, nokturnária a rekonstruované Akva-Tera. V polovině 90. let se zde želvy poprvé rozmnožily, byla to kajmanka dravá a želva bahenní, jediný druh z fauny České republiky. Celkem svá vajíčka nakladlo s výsledným odchovem mláďat na západě Čech již 13 druhů želv. Největší kvantitu, již 468 juniorů, poskytla chovatelům veliká želva ostruhatá ze subsaharské Afriky. Je také jediným druhem, kde skupina dospělců obdržela venkovní výběh s možností se slunit. Nejvzácnějšími potomky se chlubí želvy pavoučí z Madagaskaru (kéž by je napodobily i překrásné želvy paprsčité) a miniaturní želvy egyptské, čili Kleinmannovy.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA