NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > duben 2009 > Život v jezírku na jaře [1. strana ze 3 stran]

Život v jezírku na jaře

Kdekterý šikovnější kutil si poradí s instalací čerpadel, filtrů, podvodního osvětlení, kaskád nebo vodotrysků a povzbuzen úspěchem se pustí i do zabydlování nádrže živými organismy. Pořídit si pár kosatců, leknínů a dokonce ryb není dnes díky hobby-marketům žádný problém a chov koi-kaprů, karasů a dalších dekorativních ryb a rybek se stal hitem mezi všemi, kdo zahradní jezírko vlastní.

Po první vlně nadšení přichází vystřízlivění: o jezírko je třeba se pravidelně starat - udržovat je v čistotě, odstraňovat mechanické nečistoty z hladiny i ze dna, kontrolovat chemický stav vody, čistit filtry, pečovat o vodní květiny a rybám dávat nejen takovou potravu, která jim zaručí dostatek (nikoliv přebytek) potřebných živin, ale i příslušné doplňky ke stravě, aby se podpořilo jejich přirozené zbarvení.

Zanedbání kteréhokoliv úkonu se nám vrátí v podobě zapáchající a kalné vody, hynoucích rostlin a nemocných ryb. U péče o jezírka platí stejně jako u každé jiné činnosti: prevence je méně namáhavá i méně finančně náročná než dodatečné napravování škod.

Nejvyšší čas na první kontrolu

Když rosničky v televizi předpovědí definitivní jarní počasí s teplotami nad 5 ^oC, pustíme se do práce.
Z hladiny jezírka odstraníme sítem nebo podběrákem plovoucí nečistoty a prohlédneme i dno nádrže. Samozřejmostí je vyčistit dno od viditelných sedimentů výkonným vysavačem, někdy najdeme i kostřičku uhynulé rybky.

Pokud nám nepříliš nízké teploty dovolily nechat v provozu filtraci přes celou zimu, pravděpodobně nedošlo k větším výkyvům hydrochemických parametrů a ryby bez problémů přezimovaly.
Jestliže jsme ale systém vypnuli a filtraci už na začátku zimy vyčistili a zazimovali, budeme mít teď na jaře méně práce. Než filtraci spustíme, znovu ji zaktivujeme bakteriální biokulturou – ovšem aby bakterie mohly řádně "pracovat", počkáme s jejich aktivací do doby s teplotami trvale převyšujícími 10 ^oC . Pak ještě vyměníme zářivku v UV lampě, ale zapneme ji až tři až pět dní po aplikaci bakteriální kultury. Spuštěním čerpadla pak celý systém nastartujeme.

Někdy je třeba doplnit stav vody. Nejvhodnější je voda dešťová, ale dolít můžeme i vodu z vodovodu nebo z vlastní studně. Nemáme-li ještě zkušenosti s tím, jak ryby právě tuto vodu snášejí, přidáváme postupně a nejraději vodu odstátou, vždy ošetřenou některým z řady regulátorů. Vodovodní i dešťové vody totiž obsahují prvky jako chlór nebo měď, které okrasným rybám velmi škodí, stejně jako příliš tvrdá voda. Zkušení chovatelé vzácnějších ryb doporučují dokonce vyměnit na jaře až třetinu vody. Při tom se musí postupovat s velkou opatrností, protože ryby jsou po zimě ještě málo pohyblivé a snadno bychom je mohli poranit nebo nasát při odčerpávání pomocí čerpadla.

Přilepšujeme rybám

S prvním krmením rybek začínáme zlehka. Po dlouhém zimním spánku jsou ještě zesláblé, a tak pro začátek nakoupíme některá vysoce výživná, ale lehce stravitelná krmiva, která doplníme dalšími preparáty vč. vitamínových pro posílení vitality a imunity. Krmíme raději několikrát denně menšími dávkami, protože granule, které ryby nezkonzumují během několika minut, znečišťují vodu a za teplejšího počasí budou podporovat přemnožení řas.
Hlavně koi-kapři milující teplo ještě v tomto časném jarním období neradi vyplouvají k hladině, takže speciálně pro ně vybíráme krmiva nikoliv plovoucí, ale potápivá. Kvůli ověření zdravotního stavu je ale dobré několik dávek krmení použít ve formě plovoucích granulí, protože ryby těsně pod hladinou můžeme lépe vizuálně zkontrolovat a včas tak přijít na možný problém.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA