NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červen 2009 > Péče o koně v červnu [1. strana ze 2 stran]

Péče o koně v červnu

Sledování výkonnosti všech hospodářských zvířat je nezbytnou podmínkou jejich výběru pro chov. Snahou chovatele je udržení či zlepšení výkonnosti jedinců v rámci plemene. Bez sledování výkonnosti jednotlivá plemena zanikají.

Nejstarší zprávy o sledování výkonnosti koní pocházejí již z dávnověku. Jedná se o nejstarší dochovaný zápis klínovým písmem na čtyřech hliněných tabulkách ze čtrnáctého století př. n. l. Jejich autorem byl nejvyšší štolba chetitského krále Šuppiluliumaše, Kikkuliš. Tyto zápisy jako první přeložil náš profesor Bedřich Hrozný. Z tohoto období je také vznik principu intervalového tréninku, rozpracovaný v padesátých letech minulého století pro atlety a později i pro přípravu dostihových koní (mjr. Klement).
Nejslavnějšími hipickými závody ve starověkém Řecku se staly bezesporu olympijské hry. Původně se závodilo na dvoukolových vozech s párem koní, později se čtyřmi koňmi a teprve od 33. olympiády s jezdcem na hřbetě koně (zpočátku bez sedla). Jezdecké závody ve starověku nesloužily zdaleka jen pro zábavu, ale plnily ještě náboženské účely, měly význam pro chov koní a tedy i pro vojenství.

V Anglii byly koňské dostihy pořádány již v prvních stoletích n. l. Později se vypracovaly na tak vysokou úroveň, že jimi procházeli všichni plnokrevní koně před svým zařazením do chovu. Vhodnost jednotlivých koní pro chov byla posuzována již ve vlastním tréninku.

Spolu s dostihy sloužily k posouzení výkonnosti koní i sportovní soutěže, pořádané pro hřebce i klisny. Vedle sportovního pohledu splňovaly i význam zkoušek plemenného materiálu.

I lovecké jízdy při tradičních jezdeckých dnech v našich zemských hřebčincích v Písku a v Tlumačově plnily ve své době úlohu výkonnostních zkoušek hřebců. Staly se tak rovněž hojně navštěvovány chovateli.

Při státních hřebčincích byly již v Rakousko-Uhersku a v Německu zřizovány ústavy pro "zkoušky výkonnosti a vytrvalosti", kterými musel před licentací projít každý plemenný hřebec.

Jako příklad selekce výkonnosti mladých hřebců - lze říci první výkonnostní zkoušky - je uváděn trénink teplokrevných hřebců v hřebčíně Trakény, aplikovaný již více jak před sto lety. Hřebci byli připravováni a testováni formou takzvaných - honebních jízd. Ve velmi vhodném terénu na vybudovaných přírodních skocích absolvovali v průběhu více jak ročního výcviku přes padesát honebních jízd. O správnosti tohoto způsobu přípravy pro další úspěšné využití hřebců svědčí mimo jiné dvojnásobné vítězství trakénského bělouše Herolda ve Velké pardubické v letech 1932 a 1933. Selekce hřebců v této trakénské "honební stáji", jejíž kapacita v plném provozu činila osmdesát boxů, byla na vysoké profesionální úrovni. Takovou zátěž mohli absolvovat jen jedinci konstitučně tvrdí, dobře trénovaní, dobře živení a dobře odchovaní.

Později se objevily výkonnostní zkoušky i pro klisny. Tyto byly pro klisny v hřebčinských chovech povinné i z toho důvodu, že ne všechny klisny mohly před svým zařazením do chovu projít testací ve sportu.
U nás probíhaly výkonnostní zkoušky hřebců a klisen samostatně v jednotlivých hřebčincích a hřebčínech. Výkonnostní zkoušky klisen se staly povinné pro šlechtitelské a rozmnožovací chovy. Vedle posouzení vlastní výkonnosti plní dnes tyto zkoušky i kvalifikační kritéria pro zařazení klisny do jednotlivých oddílů plemenné knihy.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA