NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červen 2009 > Velká zvířata na cestě do Zoo Plzeň [1. strana ze 2 stran]

Velká zvířata na cestě do Zoo Plzeň

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

„Mami, tati, pojďme do pavilonu tlustokožců“. To zaznívá v mnohé zoologické zahradě. Kdo jsou vlastně tlustokožci, jsou to příbuzní slonů, tvoří společný řád? Odpověď je záporná a rozhodně zajímavá. Tlustokožci jsou velkými savci ze tří různých řádů, ale díky podobným nárokům na ubytování v zoo se dostávali v mnohých zahradách do jediné budovy. Nosorožci a tapíři patří mezi lichokopytníky, sloni tvoří řád chobotnatci a hroch s hrošíkem jsou zástupci sudokopytníků. Záměna hrocha s nosorožcem bývá častým laickým omylem a to dokonce i při prohlížení obrázků, kdy je zvíře s rohem na nose označeno za hrocha.

Pojďme začít třeba hrochem obojživelným. Podívat se na něj v tuzemských zoo nebylo nikdy častou záležitostí a v současnosti jej chová pouze pražská a ostravská zoo. Ta dokonce vydala jeho Evropskou plemennou knihu. S rozmnožováním většinou problém nebývá, naopak vyexpedování mláďat do dalších zoo nadělá starosti nejednomu zoologovi. Tento v překladu z Němčiny "říční kůň" patří k nejnebezpečnějším zvířatům Afriky. Chovat jednu hrošici doporučil Plzeňanům již investiční záměr z 50. let, naposledy se o "velkém" hrochovi uvažovalo v 80. letech. Od té doby budovatelé plzeňské zahrady stále více přemýšleli o hrošíkovi liberijském. Má mnoho výhod, je lehčí, skladnější, stačí mu menší stavba, je velmi ohrožený a častěji se pohybuje na souši. V českých zoo se již narodila řada mláďat a návštěvníci je v květnu 2009 v rámci Evropského záchranného programu EEP mohou obdivovat v královédvorské, jihlavské a olomoucké zoo. Bez specializovaných expozic však taková zvířata nelze chovat a rozmnožovat. Budovaný pavilon hrošíků v plzeňské zoo budou obývat také pelikáni, gepardi a vlhy; výběh s možností koupání v jezeře bude sousedit s ostrovem opic gueréz angolských.

Tapíři obývají ve třech druzích Jižní a Střední Ameriku, čtvrtý, tapír čabrakový indomalajskou oblast. Tento bezesporu nejhezčí druh rodu není v tuzemských zoo již více než 15 let zastoupen, ačkoliv v 70. letech jej chovalo i 5 tuzemských zoo a narodilo se několik mláďat. Nejznámější z amerických tapírů, tapír jihoamerický, je na vzestupu popularity, setkáme se s ním ve zlínské, jihlavské, brněnské, pražské a ústecké zoo. O odchovy se staraly zejména moravské zahrady, jihlavská a zlínská zoo na Lešné, kde dokonce před lety zaznamenali i narození albinotické samičky. V rámci dobudování neotropické pasáže plzeňské zoologické a botanické zahrady počítá generel i s budoucím chovem amerických tapírů. Jezírko v plánované expozici je dokonce již připraveno od etapy, která přinesla moderní výběh pampy, obývaný lamami, kapybarami a pštrosy nandu. Doufejme, že i v Plzni se potom objeví pruhovaná mláďata.

Nosorožci přežívají na planetě Zemi v pěti druzích (s vícero poddruhy) v počtu nepřesahujícím 18 000 jedinců. Africké druhy potkáme zejména na savaně a jsou dvourohé, asijské obývají prales, nosorožec sumaterský má dva rohy a poměrně mohutné osrstění, zbylé dva druhy jsou jednorohé. Africký listožravý nosorožec dvourohý je spíše samotářem, nosorožec tuponosý má tlamu uzpůsobenou spásání trávy a může žít ve skupinách. České zoo nyní chovají dva druhy nosorožců ve třech formách. Tzv. černý, nebo správně dvourohý nosorožec je mnohaletou ozdobou a chloubou královédvorské zoo, která odchovala řadu mláďat v několika generacích. Žije zde i 6 exemplářů súdánské, severní formy nosorožce širokohubého, častěji nazývaného nosorožec tuponosý. Také u něj odchovala několik mláďat. Jižní forma (poddruh) je naopak zatím nehojnějším nosorožcem světa v přírodě i lidské péči. V tuzemských zoo se s ním setkáme ve zlínské zahradě, po jednom matadorovi dožívá v ostravské a ústecké zoo, chov přerušila pražská a liberecká zoo. Mláďata odchovala ovšem pouze královédvorská a ústecká zoo a všechny po jediném chovném samci. Úvahy o vícero druzích nosorožců směřujících do plzeňské zoo v 80. letech byly víceméně utopické. Plzeňská zoo si v rámci současné vize vývoje a koncepce vybrala ohroženého nosorožce indického, zvaného pro plátování své kůže také nosorožcem pancéřovým. Přihlásila se do Evropského záchranného programu a jejich pavilon je již rozestavěn. Po odjezdu královédvorských samic do zahraničí nyní tento druh v tuzemsku zcela chybí, nejbližší žijí v norimberské a mnichovské zoo a příjezdem prvního jedince do Plzně bude tedy jejich republikový chov obnoven.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA