NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červenec 2009 > Se psem na výlet? Proč ne! [1. strana ze 2 stran]

Se psem na výlet? Proč ne!

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Pokud do plánovaného cíle naší cesty směřují jak vlaky, tak autobusy, uvážíme, jak velké plemeno a případně kolik psů budeme přepravovat, jestli náš pejsek trpí kinetózou, jak dlouhá cesta nás čeká a v neposlední řadě také porovnáme ceny jízdného.

Žijeme-li ve městě a my i náš pes jsme zvyklí jezdit městskou hromadnou dopravou, máme dobrý základ: pes kratší cestování autobusem nebo metrem nepokládá za nic významného, a my už máme pro takové přesuny vhodné vybavení: schránu, tašku s pevným dnem, náhubek ap.

Jestliže nás čeká první cesta autobusem nebo vlakem, doporučujeme zkušební jízdu na kratší vzdálenost, a to mimo dopravní špičku. Když se totiž rozhodne větší pes, že do vlaku či autobusu prostě nenastoupí, určitě se nám bude lépe "přemlouvat" bez krosny na zádech, bez davu nervózních spolucestujících a bez významně zvednutého obočí průvodčí a plácačky výpravčího.

Můžeme-li si vybrat, který dopravní prostředek využijeme, pak je autobus vhodnější pro psy menších plemen, které vydrží (ve schráně nebo bez ní) na pánově klíně po celou cestu. Takové cestování je ovšem trochu obtížnější pro pána, zejména je-li horko. Také spolucestující na vedlejším sedadle nemusí mít radost, když mu náš malý psík bude celou cestu slintat na rukáv. Ovšem i pes snáší vedro v autobuse hůře než ve vlaku: obtížněji střídá polohy a hlavně – pokud neumí pít z cestovní láhve, je dobrým argumentem pro dráhu i miska na podlaze vlaku.

Psi zvládají lépe nastupování do autobusů: pokud necestujeme nízkopodlažním pendolinem, autobusové schůdky jsou méně strmé a už od pohledu jaksi pevnější. Nástup do vlaku dělá problém i některým lidem, nehledě k tomu, že děrovaný rošt, ze kterého jsou vyrobeny schůdky do vagónů, nevzbuzuje ve psech důvěru; a to ještě netuší, že si v nich snadno mohou zatrhnout drápky. Zkušení psi velkých plemen schody do vlaku raději přeskočí.

Zvířatům, kteří trpí nevolností při jízdě autem, bude nejspíš špatně i v autobuse: další důvod pro cestování vlakem.

Před tím, než se vydáme s batůžkem pro jízdenku, raději si u konkrétního přepravce telefonicky nebo na jeho webových stránkách ověříme, zda vůbec a za jakých podmínek smíme se psem s touto firmou cestovat. S největší pravděpodobností bude deklarovaným požadavkem u malých plemen schrána, případně taška s pevným dnem, a u malých i velkých krom obojku a vodítka také náhubek. Hlavně chybějící náhubek by se mohl stát kamenem úrazu a vrátit nás z výletu předčasně domů. Těsně před nástupem o nás musí vědět řidič nebo průvodčí.

Jsme v cíli

Častým cílem většiny prázdninových výletů jsou hrady, zámky, naučné stezky, koupaliště, zoologické zahrady. Kdo nebyl dlouho v zoo, bude možná překvapený, že do mnoha z nich se se psem může. Pro bezpečnost jejich i ostatních návštěvníků bývá ovšem podmínkou připnuté vodítko, někde i náhubek; to proto, že by pes mohl u jezírka s vodním ptactvem nebo u ohrádky s kůzlaty zapomenout na dobré vychování. Patnáct nebo dvacet korun za vstupenku pro psa je snesitelným příspěvkem do rozpočtu zoo, rozhodně víc, než kdyby na nás pes čekal několik hodin v autě na rozpáleném parkovišti.

Někteří provozovatelé koupališť povolují svým návštěvníkům malá plemena vzít s sebou "na deku". Otázkou je, co z toho zvíře bude mít. Rozhodně nepočítejme s tím, že by pes směl do bazénu.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA