NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > srpen 2009 > Barvy koček [1. strana ze 2 stran]

Barvy koček

Co je to aguti?

Aguti je všeobecné označení pro barvu srsti původních nebo divokých typů mnoha zvířecích druhů jako jsou myši, potkani, morčata nebo králíci. Jméno aguti je odvozeno od malého hlodavce žijícího ve východní části Jižní Ameriky (Dasyprokta aguti), jehož český název se špatně překládá jako zajíc zlatý.
Aguti kresba je opticky vyjádřena typickým zonálním zbarvení chlupu. Toto charakteristické světlé a tmavé proužkování každého jednotlivého chlupu na horní části těla se nazývá tiking. Srst na spodní straně těla, na hrdle, hrudi a břiše a na vnitřní straně končetin je světlejší bez proužkování. Světlé proužky jednotlivých chlupů spolu s barvou srsti na spodní straně těla vytvářejí základní (podkladový) odstín barvy kočky, na kterém se teprve dobře odráží barva kresby. V případě, že se jedná o nejčastější a v přírodě běžnou kresbu černou, může mít základní barva mnoho odstínů. Od studeně šedavé, přes pastelově pískovou až téměř k meruňkově narezlé. Nejběžnější je hnědavě šedá, chovatelsky nejžádanější je meruňková. Ta se dosahuje dlouhodobou chovatelskou selekcí. Tato ušlechtilá divoká barva je typická pro kočky habešské a somálské divoce zbarvené, ale i pro perské, britské nebo exotické golden shaded.

Převtělená bohyně Bastet?

Podle názorů některých odborníků se ve starém Egyptě vyskytovaly v době před naším letopočtem kočky s typickou barvou srsti, které nesly podobu dnešních habešských koček. Mumie, staroegyptské kresby a sošky z dob faraonů jsou jim prý nápadně podobné. Nebo jsou habešky potomky kočky Zuly? Prý tato kočka dovezená v roce 1868 do Velké Británie z dnešní Etiopie vypadala jako malá puma.
To, co víme je, že habešské kočky do dnešní podoby prošly dlouholetým šlechtěním. Jak k půvabným tvarům, tak i k charakteristickému tikingovému vybarvení. Vyselektovat náznaky kresby na hrudi, břiše i ocasu, zbavit se náhrdelníků, šedé podsady, ustálit výrazný "úhoří pruh", zharmonizovat barvy, to nebyl jednoduchý úkol. I proto jsou dnešní habešanky atraktivní a od jiných koček zcela odlišné.
Dlouhosrstou varietou kočky habešské je somálská kočka. Jméno plemene bylo odvozeno od Somálska, země sousedící s Etiopií. Tato africká země nemá však s původem tohoto plemene nic společného. Je to uměle vytvořené plemeno, které vzniklo v USA z dlouhosrstých potomků habešských koček, kteří se občas ve vrzích objevovali. V zemi původu byly tyto velké a svalnaté kočky s polodlouhou krycí srstí a měkkou a hustou podsadou uznány v roce 1975. V Evropě o sedm let později.

Zlato, zlato!

Zlaté kočky v barvě shaded a shell jsou řazeny do skupiny koček s tipingem. Celkem nelogicky a jen proto, že se rodí stříbřitým stínovaným kočkám. Jejich základní barva je červenohnědá až meruňková. Barva je intenzivnější na obličeji a na hřbetě. Světlejší tón se nachází na bradě, ušních chomáčcích, na bocích, břiše, vnitřní straně nohou a na spodní straně ocasu. Teplá zlatá barva bez náznaků tabby kresby a bez proužků se upřednostňuje. Béžově bílá barva se toleruje u nozder, nad pysky a na bradě, nesmí však být protažena až na hruď. Kočkám bez bílé se dává přednost. Chybou je také málo výrazná barva srsti, šedavý (zajícovitý) odstín a šedá podsada. Nosní zrcátko je cihlově červené, orámované v barvě tipingu. I polštářky tlapek jsou výrazně pigmentované. Jelikož se převážně u zlatých variet vyskytuje černý tiking, je tato pigmentace tmavá až černá. Oči jsou velké, výrazné a černě orámované, jsou jasně zelené až smaragdově zelené. Zlatá stínovaná koťata se rodí ze stříbřitých koček a z činčil vymizením stříbřitého genu. Mnoho chovatelů těchto barev předpokládalo, že za vznik zlatého zbarvení je odpovědný recesivní "zlatý gen". Je to však divoké zbarvení s typem habešské kresby (abyssinian tabby), s více či méně výrazným tikingem. Toto zbarvení se tedy vyznačuje jemnou hřbetní linií (úhořím hřbetem) a teplou jednobarevností vnější plochy srsti bez pruhů. Přitom však každý chlup je současně výrazným způsobem zbarven zonálně. Na chlupu tedy rozeznáváme černé proužky tikingu a proužky základní barvy, která bývá šedavá, teple pískově žlutá a v ideálním případě zářivě zlatá. Dalším šlechtěním a selekcí dochází k vymizení černých proužků tikingu – tato barva je označována jako zlatá černě závojová (golden shell).
FIFe uznává dvě zlaté variety – zlatou stínovanou (golden shaded) a zlatou závojovou (golden shell). Nejběžnější základní barvou je černá (ny 11, ny 12), vzácně se vyskytuje i modrá (ay 11). Zlaté variety jsou uznávány u koček britských, perských, exotických, spíše v teoretické rovině u manxů, rexů a u polodlouhosrstých koček (v poslední době především u sibiřských koček). Nejsou sice ještě uznány, ale již se logicky začínají rodit i ve vrzích burmil.