NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > srpen 2009 > Abeceda naší přírody – „CH“

Abeceda naší přírody – „CH“

Zvířecí horoskop pro vašeho čtyřnohého mazlíčka

Naštěstí se jedná o písmenko, na které začíná hned několik ptačích druhů, tak se pojďme společně podívat, které to jsou.

Chocholouš obecný

Bratranec více známého skřivana polního a skřivana lesního. V minulosti poměrně hojný druh zejména městských periferií, neudržovaných stavenišť, rozsáhlých ploch plevelů a hromad čerstvě shrnuté ornice. Druh z dob budování socialismu, rozrůstání velkých měst a výstavby obřích sídlišť. Osobně si jako dítě pamatuji nespočet dvojic chocholoušů pobíhajících po cestičkách vyšlapaných přes nově založené trávníky v našem sídlišti. Cestou do samoobsluhy (bývalé Jednoty) jsem zejména z jara napočítal až pět párů a to už nemluvím o čerstvě srovnaných plochách připravených k výstavbě nových bytovek. Chocholoušům prostě socialistický systém výstavby, všude přítomný nepořádek, plevel, ušlapané trávníky a nezpevněné komunikace vyhovovaly. Přidáme-li k tomu minimální pohyb nekontrolovatelně pobíhajících psů, koček či dětí a bohaté potravní zdroje, máme hned ideální podmínky pro bleskový nárůst populace tohoto zajímavého ptačího druhu. Chocholouš obecný totiž podobně jako skřivani hnízdí na zemi a k tomu potřebuje bezpečný, na zaplevelené ploše nenápadný úkryt. K hnízdění v minulosti využíval například i železniční náspy, krátce střižené parkové trávníky, plochy amatérských letišť, málo navštěvovaná sportovní hřiště, občas i pole, ale většinou v blízkosti lidských staveb a sídlišť. Na těchto plochách nejenom hnízdil, ale i hledal potravu a obhajoval nápadným zpěvěm své teritorium. Na rozdíl od skřivana však při zpěvu nelétal vysoko nad polem, ale často se spokojil pouze s nějakým vyvýšeným místem jako například stéblem lebedy či hroudou země.
Pro mě je pak zajímavá ta skutečnost, že ve všech moudrých knihách, které jsem otevřel, se píše, že byl ptákem celoročně stálým a na zimu u nás zůstával. Osobně jsem byl přesvědčen, že stejně jako skřivani před zimou odlétá do teplých krajin a to není pravda. Každopádně smutná pravda je, že chocholouš obecný z naší přírody, měst a sídlišť totálně vymizel. Proměna krajiny, nárůst dopravy, skleněné plochy, obrovský tlak ze strany nových predátorů, zejména zdivočelých koček a další faktory populaci chocholoušů v celé střední Evropě zdecimovaly. Svou roli v tomto procesu zkázy hrála i zvýšená péče o sídlištní zeleň, nové nezelené zpevněné plochy a celková proměna krajiny i zástavby. Osobně jsem chocholouše minimálně 15 let neviděl a nikde nepotkal, až loni. V Praze na parkovišti nákupní zóny Zličín jsem mezi auty zahlédl dva dospělé ptáky. Obratně přebíhali mezi jednotlivými obrubníky ohraničenými travnatými ostrůvky udusané parkovací výsadby. Oči jsem si protíral a myslel, že se pletu, když jsem pak přišel blíže, s velkým potěšením jsem se podle nápadné chocholky na hlavě ujistil, že oni rychle pobíhající ptáci jsou opravdu staří dobří chocholouši. Že by se opět pro chocholouše blýskalo na lepší časy?

Chřástali

Možná vás nadpis a název tohoto druhu trochu zaskočil, ale opravdu se nejedná ani o zástupce plazů (chřestýšů) či exotického hmyzu (cikád), ale u nás volně žijící druhy ptactva. Tak například chřástal polní, vodní, malý či kropenatý. Spolu s lyskou černou a slípkou zelenonohou tvoří jednu velkou skupinu chřástalovitých. Ty spojuje hodně podobný životní styl a nároky na prostředí, kde žijí. Ve všech případech se totiž jedná o nenápadně žijící ptáky zemědělské krajiny, vodních ploch či mokřadů s hustou travnatou či rákosovou vegetací. Drží se většinou nízko při zemi a zlí jazykové o nich tvrdí, že i při tahu a migraci nelétají, ale jdou pěšky. Vyplašit chřástala tak, abyste ho viděli v letu je rovněž problém, většina chřástalů totiž nevzlétne, ale rychlou chůzí či během, proplétající se v trávě a nebo mezi stvoly bylin rychle mizí do bezpečí. Zato jejich hlas je k nepřeslechnutí. Chřástal vodní z rákosových ploch hlasitě kvičí jako sele domácího prasete. Chřástal polní zase vydává zvuky podobné, jako když hrajete (foukáte) na hřeben se slídou či papírem. K tomu všemu se ještě většinou ozývá k večeru, před soumrakem či po setmění, a nikdo z vás by asi nečekal za tak strašidelnými skřeky tak relativně malého a nenápadného ptáka. Opět jako u chocholouše obecného se na katastrofálním úbytku až vyhubení chřástalů podepsaly změny krajiny, úbytek přirozeného prostředí, velký tlak predátorů a neuvěřitelná mechanizace zemědělství. Ročně pod rotačními sekačkami, křovinořezy a jinou zemědělskou či zahradní technikou skončí desítky, až stovky těchto ptáků. K tomu přidejme nárůst dopravy, úbytek mokřadů, bažin a tradičních pasených či ručně sekaných luk a máme tu další skupinu zvláště chráněných živočichů na seznamech ohrožených zvířat.

Co dodat závěrem. Dnes jsem se díky písmenu "CH" a uvedeným druhům dostal do poněkud nepříjemné situace. Jelikož se jedná o pravdu vzácné až vymizelé ptačí druhy, tak nemám ve svém fotoarchivu žádnou jejich slušně použitelnou fotografii. Jediné, co jsem našel, je kopie staré fotografie z roku 1997, na které kolegyně Pavla Blažková drží poraněného chřástala. Příště nás čeká písmeno "I" a "J". Již dnes se těším a s přáním pěkného dne se loučí.

Sdílejte článek s přáteli

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Různé - vše ostatní, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: Různé

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Abeceda naší přírody – „G a H“ (červenec 2009)
• Abeceda naší přírody – „F“ (červen 2009)
• Abeceda naší přírody – „E“ (květen 2009)
• Co dělat, když na procházce se psem najdeme mládě (duben 2009)
• Abeceda naší přírody – „D“ (duben 2009)

VYDÁNÍ ČASOPISU: