NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2009 > Pumi [1. strana z 5 stran]

Pumi

K pasteveckým maďarským ovčáckým psům (podle FCI) patří ještě Puli, Mudi, komondor a kuvas. Nepřehlednost označení „pastýřský“, „pastevecký“ nebo „ovčácký“ pes je dána tím, že pastevečtí psi se neudrželi pohromadě ani v klasifikaci podle FCI, ani v anglosaských standardech, a jsou tak rozptýleni do různých kategorií.

Historie

Rovněž podobnost názvů "Pumi" a "Puli" zapříčinila, že poměrně dlouho byly oba typy pokládány za jedno plemeno. Pravdou je, že Puli byl ve své původní podobě primitivním plemenem sloužícím pastevcům k pohánění stád ovcí a Pumi byl vyšlechtěn až později, v souvislosti s průmyslovou revolucí: strojní zpracování vlny umožňovalo využití i jemnější vlny merino. Spolu se stády ovcí s rounem tohoto typu přicházeli do Maďarska především z Francie a z Německa i pastevečtí psi. Němečtí špicové, briardi a blíže neurčení francouzští teriéři se tak spolu s Pulim podíleli na křížení nového, ryze pracovního plemene Pumi, jehož vznik začal v 18. století a ukončen byl zhruba o sto let později.
Paradoxem je, že starší plemeno se dodnes uchovalo v původnější formě než Pumi: zcela jistě díky typické srsti Puli, kteří jsou pro své typické husté, dlouhé, plstnatějící osrstění jakoby předurčeni k funkci společníků, okras výstav a snah po stále delší a hustší srsti (která by už jim dnes ani neumožňovala práci v terénu - pokud pracují, tak není výjimkou, že jim ovčáci srst stříhají společně při stříhání ovcí), kdežto v minulosti méně atraktivní Pumi byl venkovským pracovním psem s důrazem především na výkon.
Šňůrovitá srst Puliho a jemnější srst německého špice poznamenala dnešní jakoby neupravený vzhled Pumiho, kdežto teriéří dědictví je patrné krom povahy a temperamentu tohoto plemene i na zvláštním postavení uší: ušní boltce jsou osrstěné a klopené v horní třetině ucha, což dodává plemeni nevšední vzhled budící obdiv a zájem lidí.

Chov mimo Maďarsko

Počátek 20. století vnesl řád do tehdy nejednotného užívání označení Puli/Pumi. Zásluhu na tom měl Maďar Emil Raitsitz, který v roce 1921 sestavil první standard pumiho a ukončil tak dosud běžná značení plemene např. jako "krajová varieta Puliho" ap. Spolu s chovem důsledně uplatňujícím stanovený standard (např. byli vyřazováni jedinci se znaky Puliho) se rozdíl mezi oběma plemeny ještě zvýraznil. První výstava pro samostatné plemeno Pumi se datuje rokem 1923.
Další standard FCI byl sestaven v r. 1935 kynologem Anghym.
Druhá světová válka chov Pumi téměř zničila – ostatně stejně jako mnohá jiná plemena (nejen) psů. Chovat se začalo na základě několika jedinců dovezených z venkova, na záchraně se podíleli chovatelé nejen v Maďarsku, ale postupně také v Německu a ve Skandinávii.
Současný standard Pumiho je z roku 1960, kdy už byla obě plemena plně stabilizovaná.
Oblíbenost plemene mezi chovateli držícími tyto psy ať pro práci, pro sport nebo pro život společníka je dána i tím, že pracovní, výstavní a sportovní linie nejsou dosud oddělené a že mentalita a přirozená inteligence dělají z Pumiho přizpůsobivého psa, který ani při životě ve městě neztrácí vlohy pro pasení.
Chov Pumi není dnes za hranicemi Maďarska nijak masivně rozšířen. Nejvíce jsou chováni ve Finsku, Švédsku a v Severní Americe. U nás je to málopočetné, nedoceněné a poměrně vzácné plemeno. Jeho rozšíření brání kromě malého počtu kvalitních psů i minimum chovatelů ochotných věnovat se jejich náročnému chovu, jakkoliv se snaží o přiměřenou medializaci plemene.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA