NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > listopad 2009 > Barvy koček [1. strana ze 2 stran]

Barvy koček

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Již víme, že základními neředěnými barvami srsti u koček jsou černá, červená, respektive želvovinová. Tyto barvy jsou podmíněny dvěma rozdílnými formami barviva melaninu: eumelaninem a phoemelaninem.

Černou barvu koček ovlivňují již po mnoho století genetické mutace, vyvolané recesivními geny na lokusech B a D. Ta tvoří ředěná zbarvení. Tyto ředěné barvy jsou jednak celobarevné, vyskytují se však i v kombinaci s kresbou, s odznaky, ale i v kombinaci s bílou skvrnitostí či stříbřitostí. Znalosti o zákonitostech těchto genů chovatelům umožňují nejen odchovávat koťata žádaných barev, ale i šlechtit nové barevné variety koček.

Modrá je dobrá

Lokus D je charakteristický modrým ředěním. Recesivní alela dilute vyvolává shlukování pigmentových zrn v chlupu a tím místo černého zbarvení vzniká odstín modro šedý. Všechny modré kočky jsou recesivně homozygotní (d d). Modré ředění je u koček známé již velmi dlouho, říkalo se mu také maltézské. Dnes se v této barvě chová převážná většina plemen, některá z nich dokonce pouze v barvě modré (kartouzská, ruská modrá a korat). Modrá barva má u jednotlivých plemen, ale i v rámci jednoho plemene, různé odstíny, od tmavé až po světle modrou. Standardního odstínu je docilováno výběrem zvířat určených pro další chov.
Při páření černého kocoura s modrou kočkou se narodí pouze heterozygotní černá koťata. Koťata jsou proto černá, protože gen D je dominantní nad genem d. Toto platí i při recipročním křížení, kdy je kocour modrý a kočka černá.
Je to příklad monohybridního křížení. Teoreticky získáme 25% homozygotních černých potomků s genotypem DD, 50% heterozygotních černých potomků Dd a 25% modrých koťat dd . Genotypový poměr je tedy 1 : 2 : 1, fenotypový poměr černých koťat : modrým koťatům je 3 : 1.
Musíme si ještě uvědomit, že platí Mendelův zákon "volné kombinovatelnosti vloh" a vše je dílem náhody. Může se i stát, že všechna narozená koťata budou černá. Vždyť genetika je věda definovaná statistikou a velkými čísly!

Čokoládové ředění

Lokus B je charakteristický čokoládovým ředěním. V alelické sérii B b b^l je dominantní člen B (black) příslušný pro plné působení černého pigmentu melaninu, recesivní alela b (brown) vyvolává čokoládové ředění.
Také hnědé zbarvení se vyskytuje v mnoha odstínech. Přednost se dává teplé, pastelové barvě, které se dociluje rovněž selekcí. Čokoládové ředění se vyskytuje řidčeji než modré ředění. Nejdříve byla čokoládová barva uznána u siamských koček. Ty si toto ředění přinesly z jejich původní vlasti. U celé řady plemen se čokoládové ředění nepřipouští, protože se u nich původně nevyskytovalo. U mainských mývalích, norských lesních koček, tureckých angor, u sibiřek či evropských koček se uznávají pouze přírodní zbarvení.
Jak chovatel může získat čokoládové kotě? Nejjednodušší cesta je krýt čokoládového kocoura s čokoládovou kočkou. Tak jednoduché je to snad pouze u siamských koček nebo u perských s odznaky. U jiných plemen je tato barva stále poměrně vzácná. Proto se čokoládová koťata u koček perských, exotických nebo britských mohou narodit z heterozygotních černých rodičů.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA