NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > prosinec 2009 > Mudi [1. strana ze 7 stran]

Mudi

Mimo Maďarsko se vyskytuje jen vzácně, a dokonce i v zemi původu údajně žije sotva několik stovek jedinců. Uvádí se, že ze všech původních maďarských plemen pasteveckých, resp. honáckých či ovčáckých psů (nejednotnost je dána tím, že pastevečtí psi jsou rozptýleni do různých kategorií jak v klasifikaci podle FCI, tak i v anglosaských standardech), kam patří komondor, kuvas, puli, pumi a mudi, je právě mudi nejvzácnější. Proč tomu tak je, to se můžeme jen dohadovat: příčinou je pravděpodobně jejich příliš obyčejný vzhled. Mudi se po jistou dobu dokonce vyskytoval v tak malém počtu, že bez zásahu osvícených chovatelů by už dnes byl na pokraji vyhynutí.

Historie

Území dnešního Maďarska s rozlehlou pustou svědčilo odedávna chovu především ovcí a pastevci početných stád se neobešli bez pomoci svých psích pomocníků. Jejich hlavním úkolem bylo především usměrňovat, ovládat, pást a pohánět stáda - kromě stád ovcí i krav také stáda uherského stepního skotu. A jaksi navíc jim připadl úkol hlídat i ovčákův majetek, hubit hlodavce a účastnit se lovů nejen na tehdy běžné predátory ohrožující ovce - tedy lišky, vlky a medvědy, ale třeba i na vysokou a černou zvěř.
Protože i místní označení ovčáckých psů byla nejednotná (nebo naopak byli všichni ovčáčtí psi označováni jako "ovčáci"), lze jen těžko určit, do jaké doby spadá vznik předchůdců mudiho, ale předpokládá se, že nejspíše půjde o 15. století. Písemné zmínky o ovčáckém psu podobném dnešnímu mudimu pocházejí ze 17. a 18. století, ale i když jsou v nich popisováni psi se vztyčenýma ušima, s hlavou podobající se šakalovi a se srstí připomínajícího dnešní mudi, jsou označováni jako puli nebo jako chorvatští ovčáčtí psi. To pak vedlo k pozdějším mylným domněnkám, že nejstarším maďarským plemenem byl puli a že snad mudi vznikl až křížením puliho se psy špicovitého typu.

Vývoj

Na formování plemene mudi se podíleli maďarští pastevci jednak tím, že jedince nevhodné pro práci selektovali, jednak i tím, že své psy křížili pravděpodobně s různými německými honáckými psy se vztyčenýma ušima.
Ještě ve třicátých letech 20. století nebyl mudi považován za samostatné plemeno a hodnocen byl společně s pulim. Situaci dál komplikovala podobnost plemen puli a pumi – a až po definování rozdílů mezi nimi se ukázalo, že existuje ještě další typ psa. Na maďarském venkově proběhl rozsáhlý průzkum, na jehož základě byl popsán ideální představitel "nového" plemena nazvaného mudi. O vlastní kategorii pro mudiho se zasloužil kolem r. 1930 doktor Dezsö Fényesi, ředitel národopisného muzea v Balassagyamaratu, který při svých cestách za historií kraje objevil i krásu zdejších psů, popsal jejich typické znaky, začal se jejich chovem cílevědomě zabývat a upevňovat typ účinnou selekcí. Latinský název proto obsahuje i jméno svého objevitele – Canis ovilis Fényesi, kdežto Mudi bylo původně jméno jednoho z místních psů.

DALŠÍ STRANA