NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > prosinec 2009 > Čtvrtý speciál [1. strana ze 2 stran]

Čtvrtý speciál

Kronika Království českého, vydaná před sto lety, zmiňuje obec Měchenice jako „chudičkou vísku u břehu Vltavy, ležící nedaleko Davle.“ Dnes tuto obec patrně nejvíce proslavila veselá písnička Ivana Mládka, ve které opěvuje zdejší plovárnu. V této době Měchnice zaznamenávají prudký rozmach a o nějaké „vísce“ se již dávno nedá hovořit.

Vedle zmíněné plovárny v obci najdeme velice kvalitní fotbalové hřiště. Zdejší fotbalový klub na svém hřišti umožňuje i další sportovní aktivity a tak jsem se vydal s fotoaparátem na pořádanou soutěž v agility. Našel jsem zde příjemné a obětavé lidi, ochotné rozdávat radost svým psům a sobě navzájem. A jaký byl tento čtvrtý agispeciál pořádaný zdejšími nadšenci? Soutěžila zde pestrá paleta plemen. Také majitelé psů se řadí do velmi různých věkových kategorií. Nicméně asi nejpočetnější zde byla kategorie dětí a mládeže. Ze snímků je zcela jistě patrné, jak moc si všichni – lidé a jejich pejsci – to odpoledne užili.

Jakýmsi guru, nebo lépe řečeno vedoucí duší celého zdejšího agility projektu v Měchenicích, je Ing. Iveta Dobiášová:

Jaká je vaše kynologická minulost? První pejsek a tak…

Naše rodinná kynologická minulost je prostá. Černý střední pudl a společných 15 let života. Táta štěně přinesl, dal nám je do dlaní a pejsek nám olízl nos. Měli jsme štěstí, byl chytrý a šikovný. Získal si naše srdce na celý život. Ukázal nám, že více než slepá poslušnost je vzájemná láska pána a psa. Dva roky nám trvalo, než jsme našli odvahu pořídit si jiného psího kamaráda.

Kdy a jak (a taky proč) jste se začala zabývat agility?

Když jsme vybírali rodinné štěně, tak nám chovatelka vyprávěla o nových psích sportech: dogfrisbee, flyballu a agility. Navštívili jsme psí výstavu a prvně sledovali agility závody. Na místě jsme si tento sport zamilovali. Jednoduchá pravidla a neomezená variabilita parkurů. Začali jsme studovat vše dostupné o agility i navštěvovat kurzy agility. Do půl roku nám děti vysvětlily, že jedna border kolie dvěma malým agiliťákům nestačí a že prosí ještě o jednoho psa. Pořídili jsme tedy druhého pejska a od té doby máme o zábavu postaráno.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA